Základem Lidské komedie jsou tyto tři romány:

román: Otec Goriot:1835: rozsáhlé dílo, které dovedně využívá kombinace a prolínání dvou základních dějových linií: v té první je pozornost soustředěna na bývalého obchodníka s nudlemi, vdovce, pana Goriota, kte-rý se po ukončení aktivní kariéry uvolí dožít svůj život v penziónu na okraji Paříže. Ten po smrti své ženy veške-rý svůj život a jmění obětoval pro blaho svých půvabných dcer, Anastázie a Delfiny, zajistil jim prostřednictvím sňatku přístup do nejvyšších pařížských kruhů, vybavil je bohatým věnem atd. Ony však nejsou schopny mu ve stáří věnovat sebemenší pozornost, zcela se mu odrodily a odcizily, v podstatě se za něho stydí, neboť jim připo-míná jejich neurozený původ. V penziónu ho navštěvují tajně, na zapřenou, a jenom z něho tahají zbylé peníze. Ostatní nájemníci se naopak domnívají, že pan Goriot je zhýralec, jenž si ani na stará kolena nedokáže odepřít přízeň lehkých žen. On je však stále více nešťastný, zklamaný, stydí se přiznat sám sobě i svému okolí, že se ve svých dcerách jako otec totálně zklamal, nedokáže si připustit, že na něho pohlížejí pouze jako na parazitující věc a zdroj vysychajících příjmů. Postupně se zbavuje i posledního majetku, ztrácí pověst bohatého zhýralce a končí v tom nejlevnějším pokoji jako nějaký ubožák. Když přestane být schopen svým dcerám platit, ty jej bez-ostyšně opouštějí a ponechávají svému osudu, takže pan Goriot nakonec umírá v naprosté chudobě a bídě, zkla-maný, opuštěný, aniž by si na něho kdokoliv vzpomněl.