Pozoruhodná je ovšem také rovina časová, ...

Pozoruhodná je ovšem také rovina časová, ve které je opět zkoumán vztah mezi časem vy-právěného a časem vyprávění, příběh se totiž odehrává během jednoho jediného dne, a sice od 8.00 hod 16. června 1904 do 8.00 hod 17.června 1904 v irském Dublinu, zatímco jeho vnímání, tedy četba, nám zabere něko-lik týdnů... Tento nepoměr je samozřejmě dále tematizován prostřednictvím různých optik či spíše způsobů vyp-rávění. Máme možnost se zde setkat s vypravěčem v ich-formě, s vypravěčem v er-formě, ale nejvíce prostoru o-pět dostává lyrický subjekt a jeho vnitřní proud vědomí, tedy niterný dialog či monolog. Tyto různé perspektivy vyprávění navíc nejsou pevně vázány na tři základní postavy románového světa, jež mají svůj vztah a předobraz v Homérově eposu, ale vzájemně se prolínají a kombinují. Tento moderní epos bloudění, návratu, míjení se a ne-nalézání se tedy odehrává v Dublinu a jeho hlavními hrdiny jsou: irský Žid Leopold Bloom v roli Odyssea; dále pak intelektuál Štěpán Dedalus, jenž pátrá po svém otci a přijímá roli Telemacha; a konečně Molly Bloomová, Leopolodova žena a Štěpánova matka, v roli Penelopé. Osudy těchto tří postav se prolnou v panoptiku Dublinu počátku 20.století a prožijí homérský epos moderního člověka 20.století či spíše epos subjektu v moderním světě počátku 20.století. Setkání otce a syna v nevěstinci, jejich společný příchod domů, vnitřní monolog neuspokoj-ené Molly a další a další fragmenty a střípky tvoří děsivý obraz situace subjektu na počátku moderní doby...