Nesou mu svačinu a pozdravení, ...

Nesou mu svačinu a pozdravení, klempíř radostně mává na dceru, na chvilku ztratí sebekontrolu, uklouzne po střeše a spadne z několikametrové výšky přímo na ulici před své bližní. Šok. Žije. Ale v jakém je stavu. Rodina investuje veškeré své peníze do jeho nákladného ošetřování a léčby. Totálně zchudnou. Coupeauovi lékaři sice zachrání život, ale stává se z něho mrzák. Muž v nejlepších letech a nemůže pracovat. Dlouhé období rekonvalescence se postupně proměňuje v cestu peklem. Klempíř se nedokáže vyrovnat se svojí situací. Obviňuje dceru a manželku z toho, že zavinily jeho tragédii, zatrpkne a zahořkne, začíná pít. Chlast z něho činí zvíře, surově bije a terorizuje celou rodinu, pořádá pitky s kamarádky, rozhazuje poslední peníze, udřená Gervaisa nemůže zajistit ani základní potřeby svých dětí. Nakonec sama propadá peklu alkoholu. Jejich byt se mění v kutloch. Dramatické finále vrcholí ve starobinci a léčebně pro chudé, kde Coupeau strašlivě umírá na totální rozklad alkoholem, tj. delirium tremens: hrůzostrašné scény člověka, který se stal zvířetem a jehož smrt je pouhým rozkladem biologického organismu. Odtud plyne i název celého díla: obrazné pojmenování: oním zabijákem je totiž ... alkohol. Také Gervaisa ztrácí veškeré zabrány, poté, co jsou z bytu vystěhováni, se stává žebračkou, bez možnosti kontroly osudu svých dětí. Dokonce se schází se svým bývalým druhem Lantierem, společně žijí jako bezdomovci, jejichž jedinou nadějí je kapka kořalky. Také ona umírá, tedy spíše hyne jako zvíře. Osudy jejích dětí jsou námětem dalších románů...