Jean Artur Rimbaud (*1854 - 1891) – nejslavnější představitel prokletých básníků, božský rošťák, neřízená střela, holdoval všem neřestem, agresivní povaha, po rozchodu s V. utekl z Evropy, živil se jako námořník, jeho básnické dílo je nepřeložitelné
Sezóna v pekle – sám ji pro jistotu zničil, bk.
Opilý koráb – bs. symbolická báseň, loď pluje na širém moři, ale v průběhu děje nabývá různých podob (lidský život…), je zmítán proudy a silami, vystavěna na volné asociaci představ; vzorem pro jiné
Samohlásky – báseň, perla mezi verši, které útočí na všechny naše smysly, staly se inspirací pro české moderní umění (V. Nezval)
c) dekadence = úpadek (z francouzštiny), téměř totožná se symbolismem, ale s jistou odlišností – dekadence zdůrazňuje morbidní témata (dek. = životní pocit, symbolismus = uměl. směr)
Jedná se o pocit umělců, kteří jsou znechuceni společností, a tak od ní utíkají a vytvářejí svůj vlastní svět, dekadentní postoj se projevuje zejména pesimistickými náladami, morbiditou, pocity zmaru, někdy erotickou přesyceností, mysticismem, ale také narcismem. K životu dekadentů patří bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol, tuláctví, výstřednost, atd….
Žádné komentáře:
Okomentovat