1velké společenské hnutí:
národně osvobozenecký boj
národní a demokratické uvědomování lidu
formování novodobého českého národa
počátky novodobého českého kulturního života
označováno jako vzkříšení národa ( křisitelé) nebo probuzení ( buditelé)
urychleno: rozkladem feudalismu (nástup kapitalismu) a osvícenskými reformami Josefa II. (zrušení nevolnictví a toleranční patent 1781)
nositel hnutí: česká buržoazie a inteligence (opora o venkovský lid zájmy dočasně stejné) demokratický charakter hnutí
zdroje národního obrození: (viz A. Jirásek, F. L. Věk)
revoluční nálada lidu (vrcholí r. 1848)
myšlenka slovanské vzájemnosti – posila národního sebevědomí
poezie inspirována lidovou slovesností sběratelství (Erben, Čelakovský, Němcová aj.)
lidové zábavné čtení (vzdělávací próza) – vydává Václav Matěj Kramerius v České expedici; Krameriovy c. k. pražské poštovské noviny
činnost drobné venkovské inteligence – učitelů, vlasteneckých kněží (viz Raisovi ”zapadlí vlastenci”)
lidové divadlo (i loutkové – Matěj Kopecký)
obrozenská věda, a to
jazykověda (jazyk – základní znak národa) obrany českého jazyka
historie (snaha připomenout slavnou minulost, zvl. husitskou, a posílit národní sebevědomí)
spisovný jazyk (místo latiny) – němčina, pak čeština
periodizace národního obrození – činnost tří tvůrčích generací
1. fáze = obranná (převážně vědci) – od 70. let 18. stol. do poč. 19. stol.
2. fáze = ofenzivní (vědci i básníci) – od poč. 19. stol. do konce 20. let 19. stol.
3. fáze = vyvrcholení obrozenských snah – 30. – 50. léta 19. stol.
1. fáze – obranná
cíl: čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk (vzor – čeština veleslavínská)
zájem o českou kulturu a dějiny
a) Jazykověda
vydána Balbínova obrana českého jazyka z r. 1775 a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma
nejvýznamnější osobnost – Josef Dobrovský (1753–1829)
”první světový Čech v nové době” (T. G. Masaryk)
Ďarmoty u Rábu (v Uhrách); studium na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, pak v Klatovech, dále filozofie a teologie v Praze; kněžské povolání nevykonával, stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice a věnoval se vědecké práci; studijní cesty do Švédska a Ruska
Žádné komentáře:
Okomentovat