Karel Jaromír Erben (1811–1870) 
 Podkrkonoší; písmácká rodina; gymnázium v Hradci Králové, filozofie a práva v Praze; přítel Palackého, současník i protichůdce Máchův (blízké otázky, ale odlišné odpovědi)
vědec:
český a slovanský historik, právník, archivář, vydavatel staročeských památek, překladatel (Nestorův Letopis ruský)
 
novinář:
 Pražské noviny
 
sběratel:
 lidové slovesnosti (pokračovatel Čelakovského)
  českých národních písní: Prostonárodní české písně a říkadla
  pohádek: Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
 např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Zlatovláska
 
básník:
 sbírka Kytice z pověstí národních (1853)
 české báje, obraz dávných lidových představ a názorů na život; většinou forma klasické balady
 
 1) základní motivy:
 boj člověka s přírodou, s nadpřirozenými silami (bezmocnost)
 základní vztahy mezi lidmi (jejich narušení  konflikt)
 v popředí motiv mateřské lásky
 vina  trest (často neúměrný, krutý)
 
  např.
 b. Vodník – zlá nadpřirozená síla, střetnutí dvou mateřských lásek; dcera potrestána:
  poprvé, že neposlechla matku
  podruhé, že matku uposlechla, ale opustila dítě (kterákoliv volba vede k tragédii)
  lidové pověry (víra v sen)
  4 zpěvy, každý má jinou scénu, časové období
 
 b. Zlatý kolovrat – matka macecha zabila nevlastní dceru, aby zajistila štěstí vlastní dceři; za to obě stihl spravedlivý trest (pohádka)
 
 b. Záhořovo lože – polemika s Máchou; báseň o vině a odpuštění (Erbenův hrdina ho dosáhne, Erben odmítá vzpouru proti společenským a mravním zákonům × Mácha: revolta, vzdor)
 
 b. Holoubek – romantická kresba přírody, krása české krajiny
 
 b. Věštkyně – alegorická politická koncepce, vyslovena jistota o budoucnosti národa; vlastenectví
 
 2) kompozice sbírky:
 (přesný stavební záměr); 13 básní, vzájemný vztah:
 úvodní Kytice – závěrečná Věštkyně (motiv národního smutku i naděje; matka – vlast)
 Poklad – Dceřina kletba (mateřská vina)
 Polednice – Vodník (nepřátelské nadpřirozené bytosti)
 Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra a zla, legendárnost, pohádkovost)
 Štědrý den – tajemné roční období, zvyky, obyčeje, pověry
  
 hlavní druhy lidové epiky: pohádka, legenda, pověst, převaha balad
 
 
 pro malíře (Aleš, Mánes)
 pro hudební skladatele (Dvořák, Fibich)
 
pokračovatelé:
 Neruda, Vrchlický, Bezruč, Wolker
Žádné komentáře:
Okomentovat