Dílo

Dílo




v oblasti
jazykovědy:
Podrobná mluvnice češtiny
(Ausführliches Lehrgebäude der bömischen Sprache)
1. vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible; ač skeptický k možnosti znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka, ustálil jazykovou normu, navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (platí dodnes)

slovníkářství:
Německo – český slovník (Deutsch – böhmisches Wörterbuch) – 2dílný

literární historie:
Dějiny české řeči a literatury (Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur)
dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury, přísně kritický vztah k faktům (osvícenec), oslava českého jazyka doby veleslavínské

”kdy nebyl jen jazykem prostého člověka, ale i mluveným a psaným jazykem nejušlechtilejší a nejosvícenější části národa”

slavistiky: (vědy o slovanských národech)
Základy jazyka staroslověnského (latinsky Institutiones linguae slavicae dialecti veteris)
1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek

prozodie:
stať Česká prozodie – propagoval přízvučnou prozodii, stanovil pravidla českého trochejského sylabotónického verše

Přínos: Dobrovský položil
1) základy obrozeneckého hnutí a literatury
2) základy novočeského spisovného jazyka, ustálení jazykové normy
3) základy české moderní vědy (analytičnost, kritičnost, úsilí o vědeckou pravdu) – odmítl např. pravost Rukopisů, dokázal nepravost zlomku evangelia sv. Marka
4) základy slavistiky

b) Historie
vznik Královské české společnosti nauk– KSČN (1774), pak Českého muzea (1818) a Matice české (1831)

Gelasius Dobner (1719–1790)– propagátor kritické metody v dějepisectví

František Martin Pelcl (1734–1801), Nová kronika česká; dějepisec a první profesor českého jazyka na pražské univerzitě