převládl v literatuře 2. pol. 19. stol. (z lat. realis = věcný, skutečný; realita = skutečnost); vliv rozvoje přírodních a technických věd, filozofie (zvl. pozitivismu: skutečné je to, co lze dokázat smysly, tedy pozitivně; Auguste Comte); prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách); snaha uplatnit tytéž vědecké postupy i v literatuře; literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
znaky:
pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí; někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realismus)
román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy ap.
FRANCIE
Honoré de Balzac (1799–1850) – zakladatel realismu
Pocházel ze skromných poměrů, vystudoval práva, ale neprovozoval je a proto byl vyděděn.
Nucen psát tzv. komerční literaturu, kterou pohrdal ( černé romány ).
Na sklonku života se přece jen dostává mezi šlechtu, ale krátce na to umírá. Napsal necelou stovku románů, která bývá oceňována.
Dílo:
cyklus Lidská komedie – téměř 100 románů, obraz francouzské společnosti od francouzské revoluce; důkladný popis různých prostředí i postav všech společenských vrstev; měšťácká dravost, mamonářství, touha po moci a zisku, pokrytectví
– např. román Otec Goriot – je to smutný příběh o bohatém kupci, který svým dcerám rozdělil majetek a provdal je za šlechtice, očekává, že se o něj budou starat, namísto toho se za něj stydí a on umírá v bídě. Děj se odehrává v prostředí měšťanského penzionu. Prolínání osudů několika postav; mravní hodnoty přepočítávány na peníze, majetek; jakýkoli cit, je-li upřímný a otevřený, je považován za slabost; podrobné popisy města, ulic, domů, zařízení bytu; jazyk charakterizuje postavu i prostředí; realistický román encyklopedický
– román Eugenie Grandetová – o lakomci, který zničí štěstí své dcery, aby vyplacením věna nezmenšil své bohatství
– román Ztracené iluze – z venkova přijíždí do Paříže mladý básník Lucien Rubempré tam poznává rub a líc umělecké slávy, vše je v rukou nakladatelů; dilema: žít čestně × zaprodat se
– román Lesk a bída kurtizán – hlavní postavou je Lucien Rubempré, který se už rozkoukal po velkoměstě, vše dělá pro svůj vzestup v Paříži. Zamiluje se do kurtizány Ester, ale víše mu to nepomůže. Nabídne jí, aby se stala jeho milenkou, k tomu mu pomáhá uprchlí trestanec. Nakonec se vše provalí a Lucien ve vězení spáchá sebevraždu. Román je o vztazích nejvyšších vrstev s podsvětím.
Gustav Flaubert (1821–1880) – mistr zobrazování lidských vášní a citových vztahů
bydlel na venkově, povoláním lékař, byl zaopatřen, takže mohl psát co sám chtěl.
Žádné komentáře:
Okomentovat