Josef Jungmann (1773–1847) – jazykovědec, překladatel, básník, propagátor češtiny
 Hudlice u Berouna
působil na gymnáziu v Litoměřicích, pak na staroměstském gymnáziu v Praze
 
Dílo
 
jazykověda:
shromáždil a rozšířil slovní zásobu jazyka  Slovník česko-německý – 5dílný (120000 slov)
čerpal:
  z literárních památek
  z řeči lidu
  z jiných slovanských jazyků, zvl. z ruštiny a polštiny (vzduch, příroda, jablko; chmura, závoj, tklivý)
  vytvářel novotvary (rostlina, nerost, ozvěna, kyselina, dusík, čtverec ap.)
 
= důkaz, že čeština je jazyk stejně dokonalý jako němčina; z vymírajícího, zaostávajícího jazyka se stal jazyk živý, bohatý, uznávaný
 
Vznik českého odborného názvosloví – vliv na rozvoj přírodních a humanitních věd
 
Jungmannova škola básnická a vědecká – spolupracovníci: Antonín Marek, Milota Zdirad Polák, fyziolog Jan Evangelista Purkyně, botanik Jan Svatopluk Presl 
 
stať Rozmlouvání o jazyce českém – kulturní program generace, obraz nízké úrovně češtiny poč. 19. stol.
nový názor: znakem příslušnosti k národu je užívání jazyka (Čech je ten, kdo mluví česky) × osvícensky pojaté vlastenectví (teritoriálně)
vznik 1. českého vědeckého časopisu Krok; záměr vytvořit českou encyklopedii
 
literární historie a teorie:
 Slovesnost – učebnice literární teorie a poetiky + čítanka (pro gymnázia); texty od Husa po současnost
 Historie literatury české – přehledné dějiny české literatury, knihopis (= soupis literárních památek od nejstarších dob po současnost; periodizace vývoje literatury (oddíly s výkladovou statí) = obraz bohatství české literatury
 
básnická tvorba:
 1. česká romance Oldřich a Božena
 
překlady:
 důkaz schopnosti češtiny vyjádřit i nejnáročnější myšlenky světové literatury; z francouzštiny: Chateaubriand, Atala, z angličtiny: John Milton, Ztracený ráj, z němčiny: Goethe, Heřman a Dorota, z ruštiny: Slovo o pluku Igorově
 
Pavel Josef Šafařík (1795–1861) – Slovák, psal česky (evangelík)
zakladatel slovanské archeologie:
pokračovatel Dobrovského v slavistice
Slovanské starožitnosti – nejstarší dějiny Slovanů, důkaz starobylosti slovanského usídlení v Evropě
 
literární historik:
 Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích (německy) – Slovanstvo považováno za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí; výklad české literatury v kontextu literatury všech slovanských národů; myšlenka velikosti Slovanstva, Češi součástí velkého celku
 
básník:
 sbírka Tatranská múza s lýrou slovanskou
 
literární teoretik:
 Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (anonym, s Palackým) – požadavek umělecky náročné tvorby, pěstování časoměrného verše
Žádné komentáře:
Okomentovat