Zikmund Winter (1846–1912)

Zikmund Winter (1846–1912)
Historik, dějepisec, archivář, psal beletrie a odborné studie.
profesor dějepisu, autor odborných publikací o české historii; vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba), mistr krátkých próz historických (historická realistická novela) a humoristických

– soubor Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
– Dějiny řemesel a obchodu v Čechách

– román Mistr Kampanus – v pobělohorské době, tragický osud rektora university Karlovy, který přešel na katolickou víru, aby zabránil příchodu jezuitů na univerzitu, vnímán jako zrádce a tak spáchal sebevraždu.

VENKOVSKÁ PRÓZA

Karel Václav Rais (1859–1926)
 Lázně Bělohrad (Podkrkonoší), vesnickým učitelem na Českomoravské vysočině; zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy (pokračovatel Hálkův)

Dílo:
povídkové soubory:
otázka výměnkářská, vztah rodičů a dětí, touha po majetku – např. Výminkáři, Rodiče a děti

romány:
– idylický obraz venkova v minulosti:
román Zapadlí vlastenci – z Podkrkonoší (Pozdětín); obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé, kněží) v době národního obrození (farář Stehlík, řídící učitel Čížek, učitelský pomocník Čermák); obrozenské vlastenectví; národnostní spory na česko-německém rozhraní
román Západ – z Českomoravské vysočiny (Studenec = Kameničky obraz Ant. Slavíčka); vesnice 2. pol. 19. století (autorova současnost); oslava ušlechtilosti a lidské dobroty (farář Kalous, kaplan Voříšek, vesnický učitel Pondělíček) – úsilí zmírnit bídu lidí
kritický pohled na skutečnost, až naturalistický obraz mravního rozkladu:
román Kalibův zločin – tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozvracením manželství k vraždě

Raisův přínos:
 realistický obraz sociálních poměrů na vesnici; hlubší psychologická kresba postav; idylismus i naturalismus
 zájem o postavy starých lidí nebo dětí (citovost, moudrost); nositelé vyšších morálních zásad, ale příliš slabí na ovlivnění osudů trpících

Teréza Nováková (1853–1912)
 Praha, život na Českomoravské vysočině (Litomyšl, Poličsko, Skutečsko); národopisné studie z východních Čech  vliv na beletristickou tvorbu; pokračovatelka K. Světlé;


– převaha monografických románů (děj se týká jedné postavy, jejího vývoje) –
– román Jiří Šmatlán – příběh poličského tkalce, hledače ”praudy boží” = spravedlivějšího života; jeho vývoj: od náboženské víry (původně katolík, přestup k evangelictví) přes čtenářskou vášeň (písmácká hloubavost) až k sociálně demokratickým názorům o spravedlnosti pro chudé (vliv dělníka Hamerníka); dokumentární realismus a kritika společnosti
román Děti čistého živého – tragický osud příslušníků náboženské sekty abrahamitů
román Na Librově gruntě – východočeská vesnice v pol. 19. století, útlak roboty, daní

historické romány z venkovského prostředí:
román Jan Jílek – tajný návrat českobratrského emigranta z Německa; vězněn, věrnost víře
román Drašar – z doby národního obrození; tragický příběh kněze a obrozenského literáta Michla

městské prostředí:
Maloměstský román – o osudu dcery Karla Havlíčka Zdeňky