Pokus č. 4 – Rozpouštění Cu v kyselině dusičné
Pracovní postup:
1) K hoblince mědi ve zkumavce přilijte asi 0,5 ml koncentrované HCl.
2) Obsah zkumavky mírně zahřejte, opatrně přidejte 2 ml koncentrované
kyseliny dusičné a pozorujte změny.
Pozorování: Po přidání HCl k hoblince mědi se nestalo nic, dokonce a ni po zahřátí nad
kahanem. Když jsme však přidali kyselinu dusičnou, rychle vznikl modrozelený
roztok. Ze zkumavky také začal unikat zelenohnědý plyn.
ZÁVĚR:
Pokus č.1
Na povrchu hřebíku se vyloučila měď:
Fe + Cu2+ ® Fe2+ + Cu
Na povrchu zinku se vyloučily krystaly olova:
Zn + Pb2+ ® Zn2+ + Pb
Železo má zápornější hodnotu standardního potenciálu než měď, takže vytěsní z roztoku měď.
(Tímto způsobem by se na železném hřebíku mohlo vyloučit např. zlato nebo olovo)
Podobně je tomu u Zn a Pb: Zn má zápornější potenciál, proto v roztoku vytěsní měď.
Pokus č. 2
Železný drát tvoří tzv. lokální článek. V ponořeném místě vzniká lokální anoda a na místě styku se vzduchem lokální katoda.
Probíhají následující děje: anoda:
Fe ® Fe2+ + 2e-
katoda: 2H+ + 2e- ® H2
Oxidace vodíku je zajištěna vzdušným kyslíkem,v jehož přítomnosti probíhá děj:
H2 + O2 + 2e-® 2 OH-
Fialové zbarvení fnolftaleinu na katodě je důkazem této reakce.
Pokus č. 3
Při této reakci se uvolňuje plynný vodík podle reakce:
Zn + 2 HCl ® ZnCl2 + H2
Zinek je neušlechtilý kov (potenciál <>
Protože je vodík hořlavý plyn, tak ve směsi s kyslíkem vybuchuje za vzniku vodní páry:
2 H2 + O2 ® 2 H2O
Pokus č. 4
Po přidání HCl k mědi k ničemu nedojde, protože měď je ušlechtilý kov a tudíž nereaguje s kyselinami bez oxidačních účinků. Kyselina dusičná však má oxidační účinky, a proto dojde k reakci doprovázenou únikem plynů:
3 Cu +8 HNO3 ® 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
2 NO + O2 ® 2 NO2
Žádné komentáře:
Okomentovat