12. Francouzské osvícenství – síla rozumu a význam svobody, význam výchovy a zákonů pro morálku společnosti, etika jako politická kritika, problém přirozenosti člověka, spor o etický význam orientace na vlastní zájmy.
Osvícenství
J. J. Rousseau
Všude rostou společenské zdroje, rozv9íjí se obchod, průmysl, podnikání. Zdroj svého sebevědomí si dobře uvědomují a dávají ho taká zřetelně najevo.
Encyklopedie umění, věd a řemesel - Diderot, který tuto práci více jak 20 let organizoval. Nakladatel se bál reakce panovníka a církve, část hesel vystříhal a vydal Encyklopedii s tím, že tam chybí půl odstavce. Vydávalo se to v podmínkách jakési poloilegality. Je to manifest nového sebevědomí. V intelektuální oblasti to má odraz: "Odvaž se poznat". Veškerá poznání o světě si do této doby monopolizuje církev: nemáte co myslet, pravdu vás sděluje autorita (církev), vy nemáte co přemýšlet, co bude. Osvícenství: nepřijímej nic nekriticky, neboj se uvažovat svým rozumem. Je to kritická schopnost: ničemu nevěř, dokud se vlastním myšlením nepřesvědčíš, že je to správné.
Zboření stávajících autorit a dogmat (všechna tvrzení o feudální hierarchii,...). Osvícenský rozum se snaží dokázat, že stávající feudální systém je nespravedlivý a nerovný.
Čím je třetí svat? Ničím. Čím bude třetí stav? Ničím. Vyšší se nám zdají vyšší jenom proto, že jsme na kolenou.
Rozum je schopen najít takové uspořádání ve společnosti, kde by platily 3 základní motivy: svoboda, rovnost, bratrství. Ne proto, že si to někdo tak vyspekuluje (např. Platon), ale pozná přirozený řád světa a přirozené uspořádání společnosti, které z toho vyplývá. Podle toho uspořádáme společnost.
Problém: tvrzení, že jsou lidé, kteří mají schopnost poznat skutečnost, jaká má být a druzí, kteří tuto schopnost nemají. Rozdělení lidí na osvícené a neosvícené, vychovatele a vychovávané (ti kteří mají tuto schopnost poznat a ti, kteří ji nemějí). Osvícenci věří ve schopnost výchovy (zkušeností, v určitých podmínkách). Ve spatných podmínkách budou pouze špatní lidé, když tyto podmínky změníme, budou lidé dobří (v dobrých podmínkách - dobří lidé) - jako prase, které se válí ve svých fekáliích, protože nemá dost místa pro svoji čistotu (vlastní analogie).
Osvícenská atmosféra: rozvoj vědy, techniky,... Roste sebevědomí 3tího stavu, vede ke zlepšování civilizace. Rousseau říká, že rozvoj civilizace vede ke zhoršení a úpadku člověka.
Rousseau nešel s dave, jeho myšlenka vzbudila překvapení. Co je příčinou? Líčí přirozený stav jako stav rajské nevinnosti, žijící v přírodě. Nemluví zde o soukromém vlastnictví (Hobbes), jako živočich, žijící bezprostředně s přírodou. Lidé takto nevinně žít nemohou. Musí se spojovat, aby zabezpečili svůj život. Z rajského života (nevinného) musí přijít k zemědělství. Nezbývá nám nic jiného, než obdělávat pole a žít z toho, co nám pole přináší. Ale jen určitá část půdy může být zemědělsky obhospodařována. Tak, to je první věc - omezení rozsahu vhodné půdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat