Metoda systematického studia může být provázena záznamem lineární řady hesel, označujících jednotlivé obsahové celky. Tato hesla pak slouží pri opako¬vání. Na povaze textu závisí, zda čtenář sleduje doslovné osvojení (u předpisů a jiných norem) nebo osvojení problémové, případně osvojení globálního pře¬hledu o materiálu, který si během systematického studia sám vytváří.
Kritické čtení je založeno na čtení systematickém. Liší se však tím, že si stu¬dující neosvojuje obsah studijního materiálu tak, jak je prezentován autorem, nýbrž že k tomuto studijnímu materiálu zaujímá vlastní kritické stanovisko a přijímá jen některé názory.
Tak například je předmětem kritiky nedostatečně vystižený problém, případ¬ně povrchní zpracování hledaných partií, které zná studující z vlastní zkušenos¬ti a které autor opomíjí. V instruktivní literatuře opět studující postrádá vyme¬zení či vysvětlení pojmů a termínu, jejich nedůsledné používání. Nejednou vadí sebevzdělávajícímu se pracovníkovi nadměrná popisnost na úkor argumentace, ale i strukturní vady aj.
Zmíněné nedostatky bývají častější v studijním materiálech převzatých pří¬mo z praxe, pokud neměli autoři dostatek času k jejich tvorbě. Vyskytují se bo¬hužel i v odborné literatuře pro širší okruh čtenářů, podobně jako logické chy¬by, nepřesně udávané citáty aj.
Kritické čtení je nutné všude tam, kde studující má příslušný pramen použít k řešení problému, k závěrečné práci, případně i tam, kde se názory různých autorů na týž problém liší. Je dokladem o vyšším stupni vyspělosti sebevzdělá¬vajícího se pracovníka, jehož ideově odborný přístup k věci svědčí o úspěšném studiu.
Žádné komentáře:
Okomentovat