Písemné zpracování pracovní zkušenosti je důležité všude tam, kde je nutno tuto zkušenost přenášet (např. na mladé pracovníky), kde je nutno ji hodnotit, kde je nutno v praxi rozhodovat o tom, zda navržené řešení bude dále užíváno, zda se v praxi osvědčilo nebo ne. Proto se jako téma ukládá v různých kursech pro pracovníky v organizacích, zvláště pro pracovníky vedoucí a pro lektory.
Sám věcný problém tu není hlavním věcným (tematickým) celkem. Důležité jsou operace při realizaci problému. Studující, který popisuje svou zkušenost, musí spolehlivě ohraničit jádro problému a potom vypovídat o četných okol¬nostech. Jeho písemné vyjádření má dát odpověď na nepsané otázky „Co - kde - kdo - jak - čím - proč - jak dlouho - s jakým výsledkem" atd. Písemné vyjádření přináší zcela konkrétní stanovisko zpracovatele k věci, kritické hod¬noceni, návrhy na opatření, dosažené výsledky a argumentaci s užitím příkladů z praxe, má-li být dosavadní zkušenost dále prohlubována.
Z praxe jsou známy četné přík lady, kdy dobrá zkušenost zapadla právě proto, že se nenašel nikdo, kdo by ji formalizoval, tj. správně popsal a zveřejnil, kdo by zhodnotil dosažené výsledky a spolu s nimi podmínky, v nichž bylo těchto výsledků dosaženo. Lektor (instruktor), který neumí popsat pracovní zkušenost, není kvalifikovaný odborník ani tehdy, vlastní-li vysokoškolský diplom. To se plně vztahuje i na výchovného pracovníka: také tímto způsobem osvědčuje vý¬sledky sebevzdělávání.
Žádné komentáře:
Okomentovat