Autoři

 Karel Jaromír Erben
• Byl vědec a sběratel lidové slovesnosti. Je konzervativním romantikem. Říká, že člověk je svobodný v rámci morálních pravidel v lidském světě.
• Sbírá pohádky – kouzelné pohádky. Při sbírání pohádek pracuje tak, že se snaží nají pohádku, ze které vznikly její varianty. Postupuje tak, že posbírá co nejvíce variant jedné pohádky a hledá to, co mají všechny pohádky společné. Funguje jako vědec.
 Sbírky lidové slovesnosti
• „Prostonárodní české písně a říkadla“ – sbírka lidové poezie – 2200 textů
• „České pohádky“
 Odborné vědecké studie
• „Víly čili sudice“ – hledá to, na čem je založena lidová slovesnost a zjišťuje, že jejím základem je mýtus. Pro slovanské národy platí mýtus o sudičkách – světem hýbe osud (nelze se mu vzepřít), nacházíme v pohádkách
 „Kytice“
• Sbírka 13 veršovaných balad. Začal ji psát v ½ 30. let a vydána roku 1853 – celoživotní dílo
• Obsahově ovlivněné lidovou slovesností, ale jeho realizace – není nápodoba lidové slovesnosti
• Balady – veršované, epické, tragický konec (hrdinové X nezvladatelná síla), ponurý a spádný děj, mají neurčité místo a čas děje
• Základní problém je vždy vina a následně trest
• Vina je vědomá, provinění proti morálce, zásah do přírody, zásah do nadpřirozena
• Trest je zákonitý, může být zmírněn (Poklad) – uvědoměním viny, pokáním
• „Zlatý kolovrat“, „Vodník“, „Svatební košile“, „Vrba“, „Dceřina kletba“, „Záhořovo lože“, „Poklad“, „Lilie“, „Holoubek“, „Štědrý den“,…