Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

F.X. Šalda

• Definuje úkol kritiky, povyšuje ji na úroveň vědy
• Jak dosáhnout objektivity(přiblížit s jí) – musí mít znalosti a zkušensoti
• Kritik taky musí občas psát – aby si to vyzkoušel, co vlastně kritizuje
• Boje o zítřek – literární teorie a rozbory
• Duše a dílo – rozbory děl a autorů
Jan Mukařovský(20. a 30. léta)
• Člen Pražského lingvistického kroužku
• Reprezentují strukturalismus(že je všechno strukturované, má svoji strukturu)
• Hodně studuje literární formy – hledání strutury v literárním díle
• Ovlivňuje evropskou jazykovědu, protože členové kroužku často ruští emigranti(tedy pro nás imigranti, ruská inteligence) – obecně slovanské jazyky, zaměření na francouzštinu(jazyk ruské špičky)
• Nejznámější texty – Kapitoly z české poetiky
• Práce teoretické i o konkrétních autorech
Václav Černý
• Po r. 1948 vyřazený ze společenského života
• Zaobírá se analýzou děl v souvislosti s děním a literaturou ve světě – i z filosofického hlediska
• Veškerá díla vyšla až po r.1989
• Podepsal chartu, zemřel začátkem 80.let
Kritika po roce 1948
• Po roce 1948 se kritika nevyvíjí normálně, protože první hodnotící oblast je ideologická
• Kritika se smrskla na ideologické hodnocení
• V 60. letech trocha kritiky, ale mazimálně na formu a ne na ideje
• Po normalizaci už to že dílo vyšlo znamenalo že je ideově v pořádku(co neprošlo stranou nebylo ideově přijatelné a nevyšlo)
• Po roce 1989 chybí generace kritiků, noví kritici se nemají od koho učit

Žádné komentáře:

Okomentovat