6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

1. Prozatímní ústava (tzv. Pillersdorfova) 25. duben 1848

- byla vydána pod vlivem pohnutých událostí roku 1848 podle belgického vzoru
- vydána bez účasti občanstva, předpokládána dvoukomorová soustava, měla zajistit dominantní postavení velkostatkářské šlechtě
- byla odvolána v květnu 1848 a nikdy nevstoupila v platnost
- projednáváním nové ústavy a osnovy základních občanských práv se zabýval kroměřížský sněm (1849)

2. Stadiónová oktrojovaná ústava ( 4. březen 1849)

- vyhlášena v Olomouci jako první celorakouská ústava po rozehnání říšského sněmu
- byla vydána z moci panovníka bez projednání sněmu, proto byla ústavou oktrojovanou
- autorem ministr vnitra F. von Stadion
- potvrzovala veškerou zákonnou moc především panovníkovi spolu s dvoukomorovým říšským sněmem a dolní volenou komorou
- nikdy nevstoupila v úplnou platnost a byla odvolána 31.12. 1851 (byl plně obnoven absolutismus)

3. Únorová ústava (tzv. Ústava Schmerlingova) 26. únor 1861

- po pádu Bachova absolutismu vydal císař František Josef I. dne 20. října 1860 tzv. Říjnový diplom, v němž stanovil zásady pro budoucí ústavu
- neodstranila zcela absolutismus a nevyhlásila ani formálně základní občanská práva
- dvoukomorová rada širší pro celou monarchii a užší pro neuherské země, byl to v podstatě začátek dualismu¨
- panská sněmovna byla jmenována panovníkem a poslanecká sněmovna byla volena zemskými sněmy
- českému národu tato ústava upřela historické státní právo, byl zařazen jen na stejnou úroveň s ostatními 14 zeměmi

3. Prosincová ústava – 21. prosince 1867

- reakce na porážku Rakouska v prusko-rakouské válce z r. 1866, ústava platila pouze pro Rakousko
- legislativně byla zrušena téměř všechna práva členských zemí , viz str. 58
- platila až do roku 1918

4. Zákon o přímých volbách do říšské rady – tzv. Dubnová ústava z 2. dubna 1873

- platila souběžně s prosincovou ústavou
- nebyla to samostatná ústava ale zákon o volbách do říšské rady
- počet poslanců se zvýšil z 203 na 353, rozšíření volebních kurií ze tří na čtyři


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz