Immanuel Kant

Immanuel Kant
(1724-1804)


Narodil se v Královici, kde vystudoval a později také učil na univerzitě. Přednášel téměř všechno. Immanuel Kant je bezesporu jeden z nejvýznamnějších filosofů v celých dějinách filosofie. Kant měl obrovský význam pro filosofii, patří k největším postavám dějin lidského myšlení. Vyřešil spoustu otázek a vytvořil nový rámec pro novou vědu, které ospravedlnil její existenci po tom šoku, který způsobil Hume. Jeho život není žádným skandálem. Byl těžce nemocný (měřil asi 150 cm a vážil něco málo přes 40 kilogramů) a na živu byl díky dodržování svého každodenního přísného režimu. Byl neobyčejně přesný a proto si podle něho lidé mohli kontrolovat i svoje hodinky. V Královici byl významná osobnost, všichni si ho neobyčejně vážili a každý ho zdravil. Sám byl chudý a ani neměl sluhu.
Již za svého života byl oslavován a pořádaly se různé konference o jeho filosofii. Sám Kant se o takové věci nezajímal a nikdy se jich také nezúčastnil. Všichni filosofové po něm na jeho filosofii navazují. Kant je považován za racionalistický vrchol. Svou strukturou ovlivnil i iracionalisty, zkrátka všechny. Každý filosof se na Kanta odvolával, ať již pozitivně či negativně.

Jeho filosofie se dělí na období předkritické a kritické.

Nejprve si objasníme, co myslí Kant kritikou. Kritika neznamená pouze jenom destrukci minulého myšlení. Je to racionální rozbor o problému, který hledá epicentrum, jádro, hloubku problému a snaží se ho precizně rozebrat. Kritický rozbor musí reflektovat minulé rozebrání. Kritizovat své předchůdce – ano, ale ne destruktivně.

Ve všech třech kritikách
1. se snažil vymezit to, co legitimně mohou poznat. Tímto se pak zabývám.
2. stanovil hranice poznání.

V tom je vidět preciznost jeho práce.

Kritika čistého rozumu

vymezuje to, co chce poznat a určuje také hranice. Je zaměřena na gnoseologii, i když ontologii zde konstruuje, ale právě pouze pro konstrukci gnoseologie. Kant napsal ke Kritice čistého rozumu výkladový text Prolegomena k veškeré další metafyzice.
Položil si v ní základní otázky:
1. Jak je možná čistá matematika?
2. Jak je možná čistá přírodověda?
3. Jak je možná čistá metafyzika?
čistou Kant myslí apriorní, nepoškozenou smysly, před smysly.