FALIBILISMUS= právo na omyl
- naše poznání není nikdy absolutní (odmítání absolutní autority, pravdy)
- skutečná věda musí být svobodná kritičností
- naše poznání musí být stále testováno, ověřováno, přesto je to jediný nástroj naší orientace ve světě, v životě
- neseme v sobě blíf, že chceme něco, co je správné, dobré a na základě zkušeností se korigujeme a hledáme jak žít v životě, ve kterém jsou podmínky takové jaké jsou
- náš život je adaptace na podmínky, optimismus a pozitivita chce neustále měnit podmínky (víra v dobro a humanitu)
- filozofie je k něčemu dobrá k nápravě života, společenských poměrů (jsou výsledkem lidského konání)
Peirce – kosmická etika (celý vesmír je mravní) – pro další se to stává variantou člověka samého
William James
- pragmatismus bere jako metodu, která má sloužit k roztínání nekončících metafyzických sporů. Chce používat tento typ filozofie abychom se problému zbavili, hledání jakéhosi kritéria pravdy nalézá v praktických důsledcích
- vše je konfrontováno se životem
- touto metodou chce řešit otázky porozumění a zastává tezi, že neexistuje univerzální význam slov, které používáme (skrytý rozpor); v každém našem tvrzení se přemítají naše přání
- říká, že vše, co je užitečné je svým způsobem pravdivé
- teze – pravda je jeden druh dobra = klíč k pochopení
otázky náboženství:
James tvrdí, že nejsme schopni rozhodnout boží existenci, ale pokud náb. funguje k dobru, tak má svoji pravdu (pokud slouží k naplňování soc. věcí..). Pravda je víra, že náš názor bude fungovat a fungovat může to, co je dobré. Testem pravdivosti je užitečnost (uspokojivé důsledky)
- oproti Peircovi je James velký psycholog
- podle něj je pragmatismus aktivismus – člověk je tvůrcem vlastní skutečnosti
- svět se neustále zlepšuje (svět je realita, která se stále zlepšuje, protože je to realita pluralitní) – svět je mnohostí
Žádné komentáře:
Okomentovat