Poznání – co to je?

Poznání – co to je?
- poznání je chování – realizace našeho vztahu ke světu
- objevuje se těsná vazba téhle linie filozofie s behaviorismem (ovlivňují se navzájem)
- poznání jako chování (reakce, které jsou pozorovatelné, co je vyvolává a proč jsou takové)

Pragmatismus je výrazně spjat s pokusy o sociální reformy, úsilí o zlepšování sociální situace (meliorismus) . Je to filozofie, která chce řešit vztah k praktickému životu, pokus vrátit se filozoficky k Sokratovi; péče o duši.
- teorie, která neřeší otázky, kterými musí projít každý filozof (mravní, sociální..) je bezcenná = pokus promítnout do filozofie humanismus
- pod vlivem vývoje 20. století byl pragmatismus překrýván novopozitivismem, existencialismem...
- pragmatismus zažívá comeback díky zájmu o humanitní otázky


Ch. S. Peirce
• Jak učinit jasnými naše ideje – odvolává se na Kanta
• Upevňování víry
• Pragmatické a pragmatismus

- dostal se do sporu s W. Jamesem (kvůli pojmu pragmatismus), tak začal používat pojem pragmaticismus aby se odlišil.
- jeho původní snahou bylo zužitkovat v přemýšlení o světě tehdy moderní úvahy evoluční (Darwin)
- pokusil se vybudovat evoluční kosmologii; zdroje Herakleitos a Empedokles
- ve světě vládne láska i náhoda
- svět se sám vyvíjí neodhadnutelným směrem, filozofie by se měla pokoušet vyjasnit nepříliš jasné pojmy, filozofie by měla usilovat o lepší formulování problému, situace = čemu rozumím, to můžu řešit. Měli bychom hledat vazbu mezi jazykem a praktickým konáním

„blíf“ = názor, přesvědčení, to čím disponujeme abychom přežili – stabilizující zvyky – to, co určuje naše další jednání, potřebujeme se zbavit pochybností pro lepší konání a jednání, poznání je adaptace

Celý náš život je adaptace na okolí, to se týká i poznání (=chování). Díky vlivu okolí se naše chování, přesvědčení může změnit – máme právo svůj názor změnit (po zmýlení) = odmítání metafyziky jako hledání absolutní pravdy
Člověk by měl realizovat svůj život tak, aby se snažil o sebezdokonalování

Jak je to s pojetím pravdy?
- ot. vědecké pravdy – konsenzuální teorie pravdy = pravda je chápána situačně jako to o čem v přítomnosti nepochybuje žádný z členů vědecké komunity.
- ve světě platí uznávané paradigma a dokud není výrazně otřeseno, tak je to to na čem se shodují, že je správně, vědecká komunita má nastavena kritéria pravdivosti a co se do nich nevejde odmítá brát na vědomí
- problém setkávání se nového se starým