Jaspers, Heidegger

Jaspers
- z jistého pohledu můžeme říct, že všechno je nutno analyzovat skrze analýzu vědomí
- neměli bychom se vyjadřovat spekulativně
- podle něj si uvědomujeme bytí, protože nás zajímá, potřebujeme ho, je pro nás důležité
- obraz světa je do jisté míry vždycky iracionální (není stroze logický, ale zajímá mě..) – naše vědomí je zainteresováno


Existenciální způsob myšlení = fil. krize; nepokouší se hledat řešení, ale vyjádřit co je za tím pocitem krize, z čeho pramení, co je zdrojem našeho znepokojení
- žijeme ve stínu vědomí konce, smrtelnosti = jeden ze zdrojů krize


Heidegger
• Bytí a čas – zabývá se lidskou pozicí ve světě
- interpretace dějin; hledá smysl dějin (proč se vůbec dějí)
- ústí v pokus o ontologické převyprávění klasických témat

- Fenomenologická metoda – na řešení otázky uchopení lidské existence
- vypůjčil si ji od Huserla – podle něj poznání není činnost, ale je svého druhu nazírání = jiná pozice přístupu ke světu – vytváří druhou realitu, která je vydávána za lepší než ta původní (je založena na ideologické abstrakci)
- my si prakticky ověříme, že víme dost, protože poznání umíme napodobit
- máme dovolit věcem, aby k nám samy přicházely, aby do nás vstupovaly

- Heideger na to navázal tím, že tvrdí, že toto nazírání vyžaduje určitý odstup a ponoření. tím se nám možná podaří zahlédnout, co je za věcmi, za oním povrchem
- věda chce také nahlédnout za jev, k podstatě
- Heideger říká, abychom škrtli slovo podstata a za věcmi hledali BYTÍ = proces
- filozofie hledá nezakryté bytí
- svět substancí = zastavený svět, kde vše trvá stále stejně
- připodobňujeme naše myšlení k vědění, tato preference vidění zrakového modelu souvisí s tím, že preferujeme prostorové vnímání před časovým a čas je už od doby platonismu chápán jako něco pomíjivého. To je podle H. chyba, říká, že bytí je časové = dění – nejsme s to uchopit dění. Když si tuto věc neuvědomíme a tohoto předsudku se nezbavíme, nemůžeme pochopit ani dějiny, ani sebe, protože stále budeme hledat rozprostraněnou substanci.
- měli bychom bytí spíše naslouchat než mu nazírat; časovost uchopíme spíše sluchem než zrakem, bytí k nám promlouvá
- neměli bychom se řídit principem evidence, ale právě proposloucháváním se do světa

- snaha o ontologickou inovaci, zbavení se substančního přístupu
- antropologický problém podle Heideggra:
- veškeré bytí je vykládáno z úhlu člověka
lidská existence je jediný oprávněný úhel pohledu, nemáme ho vydávat za objektivní
- H. se rozchází s tradiční terminologií – výraz „dazajn“ = bytí člověka
- lidské bytí je vždy bytí vědomé
- máme potenci uchopit bytí, ale nemáme to vyjadřovat objektivistickými kategoriemi

- existence se týká pouze člověka – my EXISTUJEME, naše existence je stáváním se, upíná se dopředu; máme v sobě zasunuto, že naše bytí spěje ke konci
- věci, zvířata – pouze JSOU (neočekávají, co bude jako my)