FENOMENOLOGIE

FENOMENOLOGIE
- fenomenologická pozice stojí na pomezí antropologie a scientismu
- snaží se najít jinou než pozitivistickou cestu
- výrazný a vlivný směr s počátkem u Huserla


Hlavní osobností je Edmund Husserl
- jeho žáci: Patočka (fenomenologické texty: Svět jako filozofický problém), Roman Ingarden, Eugen Fing
- původně se zabýval matematikou, vlivem Masaryka se stal filozofem (přednášky Franze Brentana – Masarykův učitel – rakouský myslitel 19. stol., nejprve se zabýval empiricky založenou psychologií – východiskem našeho poznání je získávání zkušeností na základě smyslových dat)
Texty Husserla:
• Filozofie aritmetiky
• Logická zkoumání (2 díly)
• Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii
• Přednášky k fenomenologii vnitřního vědomí času
• Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie
• Karteziánské meditace

- filozofii a psychologii postavil na empiricky zjistitelné bázi

Konkrétní východisko:
- vědomí krize, mluví se o krizi vědy a celkově duchovního života
- minulý konec století je stále intenzivněji prožíváno vědomí krize hodnot, posíleno tím, že se ve speciálních vědách mluví o krizi typu pochybování na čem vše (věda) stojí (aritmetika…)
- Husserl je zneklidněn situací, krize se dotýká toho, na čem stálo celé 19. století = věda je problematizovatelná , a že nám nepomůže v existenciálních otázkách – toto vědomí vede k tomu, že po předešlém optimismu evropská racionalita dospívá k rozčarování („bůhví jaký má věda vlastně význam“) = věda nevypovídá o hodnotách, smyslu lidské existence; i všední disciplíny se v krizi ocitají.

- Dalším problémem, že věda má chabé základy a přitom se bouřlivě vyvíjí.
- Husserl naráží na ot. co je hlavním nedostatkem vědy
- dospívá k formulaci, že hlavním problémem je její vytváření ideálních konstrukcí (idealizuje, dělá abstrakci interpretace světa), a že tento uměle konstruovaný svět se stále více vzdaluje světu přirozené zkušenosti, světu, který každodenně prožíváme.
- svět zkušeností je jakoby znehodnocen nastaveným ideálem – ve srovnání s ideálními formami se realita zdá být horší.