G. W. F. Hegel

G. W. F. Hegel
(1770 - 1831)


Je velice zvláštní filosof, žijící ve významné době (demokratických změn ve Francii). Velice silně se filosofie vyvíjela pod vlivem jeho přátel (Schelling, Fichte, Goethe,...). Považoval Schellinga za génia, kvůli kterému měl komplexy méněcennosti. Ve vrcholném období velice dobře přednášel, měl obrovský úspěch u studentů (byl rétorický typ). Jeho popularita měla vliv na Schopenhauera, který chtěl dokázat, že jeho filosofie je lepší.

Jeho filosofie se vyvíjí ve 4 obdobích:

Bernské období (1793 - 1797) - Hegel studoval dějiny antické mytologie - je třeba se zbavit křesťanského náboženského systému (Boha se člověk bojí, vůbec ho nemiluje). Snažil se vytvořit systém lidového náboženství - polidštění Božstev, se kterými by se mohl podělit o své problémy.

Frankfurtské (1797 - 98) - vyvinul dialektickou metodu. Má 3 vrstvy (složky):

Hegelova dialektická triáda
• tese - původní tvar, který má určitou kvalitu, která se uvnitř sebe sama mění. Všechno se neustále mění (naprostá dynamika). Vnitřní změny přerostou v jinou kvalitu a vzniká
• antiteze - vzniká nová věc, která je protipólem původní kvality, např. tese - černá, antiteze - bílá. Vnitřní změny v původním jevu přerostou určitou hranici, mez. Dále se mění a narůstá, až přeroste další mez a vzniká
• syntéza z tese a antiteze vyvěrají určité části, podle Hegela pouze a jen to nejlepší. Dialektické spojení tese a antiteze.

Každá věc se neustále mění, i když to není vidět.
Jaký je důvod změny, proč se to všechno neustále mění? Příčinou vývoje každé věci je to, že tam jsou vnitřní rozpory. Každá věc obsahuje velké množství vnitřních rozporů, které jsou hybnou silou změn. Kdyby přestaly protiklady existovat a bojovat proti sobě, tak by život zanikl.
13. října 1806 v ten večer prý dopsal Hegel svoji Fenomenologii ducha. Hegel tvrdí, že tento spis je popisem veškerenstva (toho co je, bylo i bude). Na počátku všeho existovala absolutní idea, která neměla žádného počátku, je čistým ideálnem, duchovnem. Je to nadindividuální ideálno. Protože všechno, co existuje musí existovat v pohybu, tak i tato idea se v duchovním smyslu musí měnit, aby mohl existovat (permanentním duchovním činem), aby mohla existovat, musí být dynamická. AI existuje v 1. fázi jako ideální a jejím činem je sebepoznávání.