Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

KOJENEC

KOJENEC vyjevuje úroveň psychiky zvláště prostřednictvích tělěsných výkonů. Vývoj pohybů sleduje “kefalo-kaudální” a “proximálně-distální” směr. Hlavní aktivitou je experimentace.
R-K: V oblasti čivosti pozorujeme, že zrak už ve třech měsících “ulpívá”, sleduje pohyby (nejprve hlavou, pak očima) a od čtyř měsíců “pozoruje” okolí. Sluch vykazuje “sluchovou dominantu” a hudba začíná uspokojovat. Vnímání vykazuje “polysenzorickou identifikaci”, jejímž výsledkem je “polysenzorický komplex”. Do šesti měsíců vše “trvá” jen v bezprostředním kontaktu. Zkušenostmi se zlepšuje vnímání tvarů a prostoru (splýváním zrakových, hmatových a kinestetických počitků ). Pozornost vychází z “orientačního reflexu”, stabilita je křehká a rozsah malý. Experimentace trvá již v 8 měsících až 15 minut. Paměť se vyznačuje znovupoznáním s krátkou latencí (v šesti měsících uchovává maximálně 3 dny, ve dvanácti maximálně 3 týdny). Ve dvou měsících pozná matku a ve třech již i emotivně poutavě věci. Výkonnější je až v posledním ctvrtletí (vyhledává ukryté předměty, ukazuje slovy označené atp.). Kojenec se projevuje jako “pedant” - žádá přesné opakování sledu pohybů. Na konci stadia smysluplně užívá asi 10 slov (“mluví pohyby“). Myšlení kojenců se rozvíjí prostředním “senzomotorických aktivit”. Od čtyř měsíců si některé pohyby opakováním jakoby cvičí. Vývoj schopnosti “názorné kombinace a anticipace” demonstruje pokus se sucharem na tkanici (problém vyřeší jeho přitažením až v 10. měsíci).
I-E: Reflexní úsměv přechází již na počátku ve spontánní. City mají nejprve charakter jen “komplexu oživení” k navázání kontaktu, ve čtyřech měsících diferencuje “známé a cizí” a bohatě registruje neverbální komunikaci. Od šesti měsíců je při frustraci patrný hněv a v nejsté situaci strach. V druhé polovině roku však již začíná “žertovat”. Má podstatně vřelejší vztah k dospělým než k vrstevníkům a od sedmi měsíců projevuje silnou fixaci k jedné osobě a v její nepřítomnosti pak “separační úzkost”. Od ní také přebírá citové ladění (optimizmus, úzkost aj.), koncem období již začíná vykazovat i stabilnější nálady. Postupující sebeuvědomění je výsledkem zkušeností z experimentace, uspokojování potřeb, komunikace i prvních projevů vlastní vůle (přemísťování v prostoru).
VNĚJŠÍ VLIVY by měly zabezpečit dostatek přiměřených podnětů (pohyby a sociální kontakt) i klid a dostatek spánku. Pozitivně působí zvláště pravidelný režim. Od druhé poloviny roku je dobré učit dbát pokynů dospělých. Optimální charakter působení lze označit “laskavá vcítivost”.

Žádné komentáře:

Okomentovat