V tržní ekonomice musí mít z využití odpadů a to jak separovaných z komunálních odpadů, tak odpadů průmyslových jako druhotných surovin ekonomický prospěch jak producent odpadu, tak využívatel, resp. zpracovatel. Pokud nebude mít stavební firma z využití odpadů jako druhotných surovin při své činnosti užitek, nebude mít o takovou činnost zájem a tudíž ani o využití odpadů.
Rozhodujícími ekonomickými kritérii jsou:
- množství odpadu
- potřeba úpravy
- vzdálenost od místa konečné spotřeby
- cena
- požadavek, poptávka suroviny
- legislativní nařízení o využití odpadů jako druhotných surovin
Stavebnictví v procese výstavby zpracovává značné množství surovin a materiálů, což se samozřejmě odráží v celkových nákladech na stavbu. Cena stavby se dnes většinou tvoří dohodou na základě projektové dokumentace. Stavební firmy mají zájem o technologie, které umožňují úsporu materiálů a dopravních nákladů. Bude-li v blízkosti stavby k dispozici velké množství vedlejších produktů, odpadů, druhotných surovin s vyhovujícími vlastnostmi a přitom nebudou požadovány nákladné úpravárenské technologie a cena těchto materiálů bude přijatelná, pak zájem stavebních firem je zaručen. ( optimalizační program)
Důležitou otázkou je c e n a odpadu. Původce odpadu ( producent) musí za odstranění odpadu na skládce platit poplatek provozovateli skládky, dále náklady na dopravu a pokud se jedná o jeho vlastní skládku, nebo úložiště, tak také náklady na jeho provoz. V okamžiku, kdy se najde možnost využití tohoto odpadu, vzroste cena využitelného odpadu na úroveň nejkvalitnějších primárních surovin. Tím se ztrácí motivace stavebních firem a využití takovýchto odpadů je velmi problematické. Nepomůže v tomto případě ani povinnost využívat odpady jako druhotné suroviny, daná ze zákona, protože vždy lze namítnout např., že daný odpad nevyhovuje z důvodu kolísání kvality v širokém rozmezí. Pokud nebude nějakým ekonomickým nástrojem zvýhodněno využívání průmyslových odpadů ve stavebnictví, bude s ohledem na zatím dostatek primárních surovin, využití těchto odpadů malé. Při tvorbě cen by měla hrát úlohu i ochrana životního prostředí a nezatěžovat jej i nadále velkými objemy průmyslových odpadů. Závěrem ekonomického zhodnocení je nutné znovu zdůraznit náklady na dopravu, jako jeden z rozhodujících faktorů.
Využití odpadů ve stavebnictví pro stavby jako jsou např. terénní úpravy, rekultivace a uzavírání skládek, silniční stavby apod., se musí řídit legislativou odpadového hospodářství, zejména pak zmiňovanou vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 294/2005 Sb., kde jsou stanoveny příslušné limity škodlivin, pro využitelné odpady. Celá řada upravených stavebních odpadů je certifikována jako výrobek. Certifikace je dána na základě zák. č. 22 /1992 Sb., o shodě výrobků. Tato certifikace se však nemusí shodovat s požadavky na využití recyklovaných odpadů při terénních úpravách. Shoda se může týkat např. u stavebních výrobků na mechanické, nebo fyzikální vlastnosti, jako granulometrie. Chemické složení recyklátu nemusí bát předmětem certifikace.
Zpracování převážné většiny odpadů a jejich využití ve stavebnictví je výhodné jak z ekonomického, tak ekologického hlediska. Byla postupně ověřena řada různých technologických odpadů, které byly vzájemně kombinovány v celé řadě stavebních hmot. Tyto odpady se mohou používat ve dvou základních funkcích a to buď jako plnivo ( obsah nad 30%), nebo pojivo ( do obsahu 30 %). Jsou to :
Ve funkci plniva ( přídavek nad 30 % ) :
- polétavý popílek z elektráren, tepláren, kotelen a jiných zařízení
- popílek ze spaloven komunálních odpadů
- popel z odkališť popílku ( směs popílku, škváry a popele, včetně odpadů z bagrovacích stanic ) z elektráren a tepláren
- škvára a vysokopecní struska, ocelárenská struska a struska z topenišť
- odpadní slévárenské písky
- dřevěné piliny a třísky
- odpad z výroby umělého kameniva
- odpad z výroby pórobetonu
- pevné odpady z odsiřovacích procesů elektráren
- fluidní popely a popílky z různých typů kotlů, druhu uhlí, sorbetů a režimů spalování
- odpady z recyklace stavebních materiálů
- odpady z chemických výrob
- úlet z výroby feroslitin
- odpady z těžby a úpravy rud a nerostných surovin
- rozvlákněný odpadní papír ( ze sběru papíru )
- odpadní pěnový polystyrén a jiné další odpady
Ve funkci pojiva a přísady ( přídavek do 30 % ) :
- fluidní popely a popílky
- energosádrovce z odsiřování spalin
- chemosádrovce a odpadní sírany z chemických výrob
- odpadní sírany z leštění skla
- vysokopecní strusky
- vápenné kaly z chemických výrob
- odprašky z cementáren a vápenek
- kaly z elektrotechnického průmyslu
- odprašky ze sléváren
- jemnozrnný až prachový odpad ( prosev ) vzniklý při třídění komunálních odpadů
- jiné další odpady
S použitím výše uvedených odpadů – odpadních materiálů, meziproduktů, zejména pak produktů ze spalovacích procesů, byly vyvinuty různé možnosti jejich technologického zpracování s přihlédnutím k optimální ekonomii výroby a ekologické nezávadnosti výrobků. Odpadní materiály lze vhodně kombinovat podle jejich vstupních vlastností chemických , mineralogických, fyzikálně-mechanických a v neposlední řadě ekologických, určujících jejich obsah i vhodnou zpracovatelskou technologii.
Na základě hodnocení výsledků krátkodobých i dlouhodobých vybraných vlastností zkušebních těles, připravených v laboratorních, poloprovozních podmínkách. Dále pak z praktických zkušeností z provozu, potvrzených např. hromadnou dlouholetou výrobou pórobetonu z popílku vyplývá, že tyto druhotné suroviny jsou v různém množství vhodné zejména k uplatnění v oblasti nepálených i pálených stavebních materiálů, a to:
- pro výrobu litého nebo vibrovaného lehkého a obyčejného betonu, v některých případech i těžkého betonu, a dále mezerovitého betonu s umělým kamenivem,
- pro výrobu umělých lehčených, lehkých a hutných kameniv různého tvaru a charakteru, s různým způsobem technologie jejich přípravy a různým způsobem použití a využití,
- pro výrobu vibrovaných a vibrolisovaných betonových výrobků,
- pro výrobu suchých omítkových , zálivkových, zdících, betonových a jiných speciálních směsí a tmelů,
- pro výrobu pórobetonu, event. pěnobetonu, autoklávovaného nebo neautoklávovaného, dále např. stěnové panely, střešní panely, velkorozměrné bloky, tvárnice a tepelně izolační desky,
- pro výrobu sádry a výrobků ze sádry,
- pro výrobu stabilizátů pro silniční i železniční účely s využitím zejména do násypů a popřípadě také do aktivní zóny podloží vozovky a ve vlastní konstrukci vozovky dle technických i ekologických vlastností těchto materiálů,
- ve výrobě cementu, zejména ve funkci korekčních složek surovinových směsí,
- ve výrobcích cihlářského a keramického průmyslu,
- pro výrobu speciálních výrobků pro stavebnictví i jiné obory, např. pro výrobu různých těsnících materiálů.
Řada výše jmenovaných hmot je v provozním měřítku využívána.
Základní využití výše uvedených odpadních materiálů např. v oblasti betonů lze rozdělit do dvou směrů. Jedná se o použití odpadních produktů přímo do betonoví hmoty v různém procentuálním zastoupení a nebo nepřímo o použití těchto odpadních materiálů při výrobě umělého kameniva do betonu. Umělé kamenivo takto vyrobené podle svých vlastností může částečně nebo plně nahradit ve výrobě betonu kamenivo přírodní. Podle fyzikálně mechanických vlastností vyrobeného kameniva ( objemová hmotnost a pevnost ) lze rozlišit výsledné zpracovávané betony podle objemové hmotnosti na betony obyčejné a lehké. Pevnosti v tlaku takto vyrobených betonů musí splňovat požadavky pro příslušné účely využití.
Při využití odpadů ve výrobcích cihlářského a keramického průmyslu byly odzkoušeny výše uvedené a ještě jiné další typy odpadů a to v různém poměru k základní složce, tj. keramické surovině. Z nejběžnějších materiálů lze jmenovat - elektrárenský popílek , přídavek 20 – 30 % objemových, u technologie ražení až 90 % ,
- metalurgickou strusku – 10 – 20 % obj.
- drcenou škváru - 10 – 30 % obj.
- hlušiny z odvalů uhelných dolů - až 20 % váhových,
- zajílované znečištěné písky do 30 % váh.
- flotační kaly z uhelných prádel až 12 % váh.
- antuku do 25 % váh.
- dřevní piliny až 30 % obj.
- drcenou dřevní kůru do 20 % obj.
- odpadní celulózu z papíren do 10 % obj.
- mleté skleněné střepy 5 - 8 % váh.
- odpady z filtračních kalolisů ve vinařském průmyslu do 10 % váh.
- odpadní produkty z galvanoven cca 2 % váh.
- sedimentační bentonitové produkty z čistíren odpadních vod do 10 % sušiny.
Řada výše jmenovaných odpadů je v cihlářském průmyslu trvale v provozním měřítku dále využívána. Uvedené odpadní hmoty je možno i vzájemně kombinovat, což se v současné praxi často děje ve vztahu k vlastnostem cihlářské suroviny. Použití odpadů zejména v cihlářském průmyslu není samoúčelné, nýbrž má svůj technologický význam. Jedná se především o snížení citlivosti při sušení, vylehčení střepu, úsporu tepelné energie, snížení potřebné vypalovací teploty a tím snížení energetické náročnosti, ale i pro ostatní stavební hmoty to znamená snížení plasticity hmoty a její zpracovatelnost, zvýšení pevnosti, mrazuvzdornosti aj.
Uplatnění dalších stavebních odpadů v rámci recyklačních technologií:
- zbytky čerstvého betonu – každá větší betonárka musí mít vybudované zařízení na recyklaci zbytků čerstvého betonu. Jedná se o 100 % recyklaci.
- odpad z výroby stavebních hmot – jedná se především o výrobní zmetky, které se většinou ihned vracejí do výroby. Při výrobě cementu a vápna se úlety a odpad z netěsnosti technologického zařízení vracejí zpět. Zmetky, které vznikají při výrobě prefabrikátů, např. pórobetonu, se většinou vozí na skládky. Také se tyto odpady používají jako inertní materiál v procesu technologie ukládání odpadů na skládkách pro překrytí nebo dotvarování tělesa skládky. Tyto odpady jsou pak na skládkách vedeny jako technologický materiál. Problém je rovněž u železobetonu, kde využití technologického zařízení na destrukci ocelových výztuží se využívá zatím jen v malé míře.
- odpady z demolic stavebních objektů – požadavky na kvalitu demoličních materiálů jsou v důsledku přísnějších metod hodnocení odpadu pro jejich další využití ve stavebnictví zaměřeny především na čistotu a homogenitu. Minerální frakce demoličních sutí obvykle obsahuje beton, štěrk, písek, cihly a úlomky cihel, sádru , omítku apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat