Základním předpokladem využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, je jejich vyhovující kvalita. Není možné použít při realizaci stavby takové výrobky, které během užívání stavby mohou způsobit značné materiálové škody, zranění nebo smrt v důsledku degradace technicky významných vlastností konstrukčních prvků staveb.
Obecná kritéria a požadavky lze shrnout následovně:
1. technická kvalita
2. zatížení životního prostředí
3. akceptování materiálů, které vedle technicko-přírodovědních kritérií kvality a zatížení životního prostředí se přidávají i psychologické momenty, které často vycházejí z iracionálních prvků ( nepořádek je součást stavby ), nebo z konkurenčních prvků ( mylně informovat konkurenci o standartu ochrany životního prostředí).
4. ekonomická výhodnost použití recyklátů.
Základním a zásadním požadavkem pro to, aby průmyslové odpady byly potencionálně možným využitelným odpadem jako druhotná surovina je, aby měly vhodné chemické, petrochemické a mineralogické složení a vyhovující fyzikální vlastnosti. Kvalitu průmyslových odpadů ovlivňují podle jejich druhu a původu tyto okolnosti:
Petrochemické a mineralogické složení – pro určité aplikace ve stavebnictví je u některých typů druhotných surovin rozhodujícím kritériem pro hodnocení kvalitativních parametrů. Je důležité např. u elektrárenských popílků, vysokopecní strusky, materiálů z hornické činnosti uložených na haldách, u odpadů po úpravě magnezitu, výsypkách po drcení a třídění přírodního kameniva.
V materiálech uložených na haldách jako výsledek hornické činnosti, které jsou vhodné pro výrobu plniva do betonu, nebo se používají přímo jako plnivo, se mohou nacházet škodlivé minerály, jako např. deficit, chlorit, montmorilonit, illit, kaolinit apod. Tyto minerály snižují pevnost a moduly pružnosti betonů a způsobují jejich objemové změny. Z tohoto důvodu není vhodné používat na výrobu betonů materiály z výsypek z výroby přírodního drceného kameniva ze silikátových hornin. Dalším důležitým kritériem těchto druhotných surovin je stupeň zvětrávání a sekundární přeměny, ke kterým dochází na haldách ať už samovolně, nebo působením i povětrnostních podmínek.
Při zjišťování vhodnosti použití uhličitanových hornin jako plniva do betonu je problémem obsah oxidu hořečnatého. Tyto odpady se vyskytují při těžbě a úpravě magnezitu. Tento odpad je z hlediska posouzení fyzikálních metod vhodný jako kamenivo do betonu a jako podkladový materiál pro stavbu vozovek. Z chemického hlediska je však obava z hořečnatého rozpínání cementových směsí a z toho plynoucí objemové změny u betonů vyrobených na bázi uvedených odpadů.
Žádné komentáře:
Okomentovat