Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Těžební odpady

Těžební odpady představují důležitý proud odpadů – průmyslových odpadů. V Evropské unii tyto odpady představují přibližně 29 % z celkového množství produkovaných odpadů a jehož množství se odhaduje na 400 mil. t ročně. Některé druhy těžebních odpadů jsou inertní a tudíž nepředstavují velké nebo žádné riziko pro životní prostředí. Nebezpečnými se mohou stát v případě narušení terénu sesuvy nebo závaly. Množství těžebního odpadu lze snížit jeho zhodnocením recyklací nebo regenerací. Oblast využití těžebních odpadů se nabízí v oblasti stavebnictví a terénních úprav a rekultivací. Důležité je, že podle rozhodnutí Evropské komise si mohou členské státy sestavit seznam inertních těžebních odpadů. Z toho ovšem plyne jiná výhoda  a sice, že při použití odpadu uvedeného v „seznamu“ se nevyžadují další analytické zkoušení a lze je pak použít obdobně jako odpady, které lze využít na povrchu terénu přímo bez analytických rozborů, uvedené ve vyhl. č. 294/2005 Sb.
Sanační a rekultivační práce představují obvykle jednak velký objem prací a také velké množství materiálu, který je nutné při těchto pracech zpracovat. Velké objemy potřebných materiálů se nachází v kategorii ostatních odpadů, především z průmyslové výroby. Jednou z možností využití velkoobjemových odpadů je využití odpadů z těžby. Využívání těžebních odpadů je kromě legislativy odpadového  hospodářství upraveno zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. Novela těžebního zákona transportuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES, ze dne 15. března 2006 do právního řádu České republiky. Zákon č. 157/2009 Sb. Vstoupil v platnost dne 4.6. 2009 a nabyl účinnosti dne 1.8.2009. Nová právní úprava o nakládání s těžebním odpadem se dotýká samozřejmě především horního zákona č.44/1988, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákona č.254/2001Sb., o vodách.  Dále stanoví pravidla pro:

-  předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí, způsobeným nakládáním s těžebním odpadem, a z toho plynoucím rizikům ohrožení životů a lidského zdraví,
-  nakládání s těžebními odpady

-    omezení vlivů na vodu, ovzduší, půdu, rostliny, živočichy a krajinu, vyvolaných nakládáním s těžebními odpady
působnost orgánů veřejné správy v oblasti nakládání s těžebními odpady
Těžební odpad je pro účely těžebního zákona  ( zák. č. 157/2009 Sb.)definován jako jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl  nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z těžby  nebo úpravy nerostů, nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny. Nakládání s těžebním odpadem je pak dále upraveno příslušnými vyhláškami a plánem nakládání s těžebním odpadem.
        Těžební odpad se považuje za inertní, pokud jsou krátkodobě i dlouhodobě splněna následující kritéria:
a) u těžebního odpadu nedojde k žádnému významnému rozpadu nebo rozpuštění nebo jiné podstatné změně, jež by mohla mít jakýkoliv nepříznivý dopad na životní prostředí nebo poškodit lidské zdraví,
b) těžební odpad obsahuje maximálně 0,1 %  sulfidické síry a jeho koeficient neutralizačního potenciálu a kyselinotvorného potenciálu určeného na základě statického testu je vyšší než 3,
c) u těžebního odpadu nehrozí riziko samovznícení a odpad nehoří,
d) jsou-li v těžebním odpadu, a to včetně samostatných drobných částic těžebního odpadu, obsaženy látky,  které mohou ohrozit životní prostředí nebo lidské zdraví, zejména arsen, kadmium, kobalt, chrom,rtuť, molybden, nikl, olovo, vanad a zinek v tak nízkém množství, že riziko pro lidské zdraví a životní prostředí je krátkodobě i dlouhodobě nevýznamné a nepřesahuje hodnoty pro tyto kovy v jiném právním předpise,
e) těžební odpad  je v zásadě prostý všech prostředků používaných při těžbě nebo úpravě, které mohou  poškodit životní prostředí nebo  lidské zdraví.
Těžební odpad může být považován za inertní i bez specifického testování, je-li obvodní báňský úřad přesvědčen, že výše uvedená kritéria byla odpovídajícím způsobem zohledněna a jsou splněna na základě spolehlivosti existujících informací, platných postupů nebo systémů.

Žádné komentáře:

Okomentovat