Stavebnictví je výrobním odvětvím, které zpracovává značná množství surovin. Tak, jak rostou nároky na stavební výrobu, rostou i nároky na spotřebu materiálu, vzniká tak rozpor mezi nároky na materiály a jejich dostupnost. V určitých regionech může pak nedostatek materiálů limitovat rozvoj stavební výroby. Na druhé straně je produkováno značné množství odpadů, jak již bylo uvedeno, z nichž celá řada je buď po úpravě nebo přímo vhodná pro další použití ve stavebnictví. Jejich využití může snížit rozpor mezi nároky výroby a dostupností stavebních materiálů.
Recyklace stavebních a demoličních odpadů se od poloviny devadesátých let se postupně stala v České republice běžnou technologií pro materiálové využívání stavebních demoličních odpadů ( SDO ). Po roce 2000 došlo v oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady k jednoznačnému přesunu ze skládkování či spekulativních rekultivací a vyrovnávání terénu k recyklačním provozům. Jednou ze základních podmínek úspěšnosti recyklace stavebních a demoličních odpadů je však i konkurenceschopnost vyrobených recyklátů, což spočívá zejména v důsledku dodržování jejich jakosti, zejména v souladu s příslušnými ČSN EN.
Požadavky na stavební materiály
S ohledem na velké množství stavebních materiálů dodávaných na stavbu a na značný počet dodavatelů, je nevyhnutelné věnovat velkou pozornost jejich kvalitě. Požadavky na stavební materiály jsou definované ve směrnicích Evropské unie, v technických normách EN a v národních standardech.
Výrobky pro použití ve stavebnictví musí být technicky a ekonomicky vhodné pro zamýšlené použití a přitom musí vyhovovat stanoveným požadavkům. Za samozřejmé se považuje, že stavby realizované z příslušných stavebních materiálů mají při řádné údržbě zabezpečenou ekonomicky přijatelnou životnost.
Směrnice pro výrobky a objekty ve stavebnictví EEC č. 89/106 ukládá zemím Evropské unie a přidruženým členům přijmout taková opatření, aby výrobky pro stavby a stavební konstrukce vyhovovaly následujícím požadavkům:
- mechanická pevnost a stabilita
- protipožární ochrana
- hygiena, zdraví a životní prostředí
- bezpečnost při užívání
- ochrana proti hluku
- úspora energie a ochrana tepla
Všechny výše uvedené požadavky platí samozřejmě ve zvýšené míře pro stavební materiály, vyráběné z druhotných surovin, které nemají vždy parametry surovin primárních. Především homogenita, která hraje značnou roli je nižší než u primárních surovin a i další ukazatele, jako je měrná nebo objemová hmotnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat