Využití skelných recyklátů ve stavebních hmotách, zejména v betonu ( konstrukční, nekonstrukční betony, nebo betonové zboží) jako náhrada za běžná plniva jsou důvody zejména ekologické. Jedná se o náhradu kameniva jako přírodního neobnovitelného zdroje surovin. Dalším důvodem jsou finanční náklady a mohou být důvodem i estetické důvody pro využití skelné drtě. Z mechanicko-fyzikálních vlastností se posuzuje pevnost a to jak v tlaku, tak v tahu za ohybu v závislosti na objemové hmotnosti ztvrdlého betonu. Důležité je i vizuální posouzení.
Recyklát ze stavebního a demoličního odpadu - materiálový výstup z úpravy stavebního a demoličního odpadu spočívající ve změně granulometrie a jeho roztřídění na velikostní frakce v zařízeních k tomu určených ( recyklačních linkách), který může být uváděn na trh jako výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy, nebo využit jako upravený odpad na povrchu terénu v souladu se zákonem a vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.
Jednotlivé stavební firmy, které se zabývají recyklací stavebních a demoličních odpadů vykazují nárůst zpracování těchto odpadů v rámci recyklace po zakoupení a provozu příslušného drtícího zařízení.
Technologické linky na zpracování a recyklaci stavebních sutí zahrnují obvykle:
- drtiče
- třídiče
- zařízení na regulaci velikosti granulí
- síta
- dopravníky ( hydraulické, suché )
- jednotku na ruční dotřídění
Technologické recyklační linky mohou být v provedení jako mobilní, s výkonem kolem 10 m3/hod., semistacionární nebo stacionární.
Pro úpravu stavební demoliční sutě se používá :
- mobilní úpravárenská jednotka, která postupně zpracuje odpady v místě vzniku,
- stacionární úpravárenské zařízení, má obvykle větší kapacitu, větší variabilnost
zrnitosti a vyšší kvalitu výsledného produktu.
Úprava druhotných surovin - pokud průmyslové odpady nevyhovují svým chemickým, petrografickým a mineralogickým složením nebo fyzikálními vlastnostmi požadovaným kritériím, je možné některé vlastnosti úpravárenskými metodami změnit. Drcením, mletím, tříděním, praním, flotací a dalšími metodami lze dosáhnout změny zrnitosti nad- a podsítných podílů, prachových částic, tvaru zrn, resp. obsahu podílu tvarově nevhodných zrn, obsahu spalitelných látek, obsahu jílovitých podílů, obsahu humusových látek, škodlivých minerálů apod. Samozřejmě, že nutností úpravy se náklady na přípravu ( výrobu ) druhotných surovin značně zvýší a závisí na použité úpravárenské technologii.
Recyklaci stavebních odpadů lze technologicky rozdělit na separaci, drcení a třídění. Ve fázi separace dochází k oddělení různých druhů stavebních odpadů a materiálů, které mezi stavební odpady nepatří. Fáze drcení a třídění se provádí n stejných či podobných zařízeních jako při úpravách přírodního kameniva. Podle typu drtících zařízení jsou na zpracování stavebních odpadů nejčastěji používány drtiče čelisťové, odrazové, popřípadě úderové válcové. Každý z uvedených typů má určité přednosti i nevýhody a volba typu je ovlivněna mnoha faktory.
Žádné komentáře:
Okomentovat