A materiály obsahující asfalt
B zdivo
B1 hliněné zdivo, tj. cihly, dlaždice apod.
B2 vápnopískové zdivo
B3 betonové zdivo ( z lehkého nebo hutněného kameniva)
B4 autoklávový pěnobeton
B5 kamenivo z panelů
C beton a výrobky z betonu, malta
L lehké kamenivo
U nestmelené kamenivo
X ostatní materiály
X1 soudržné materiály, tj. jíl, zemina
X2 různé ( dřevo, sklo, kovy, pryž, umělé hmoty aj.)
X3 sádra, omítka
Specifické využití odpadu se nabízí při recyklaci a n d a l u s i t u a jeho použití pro výrobu ž á r o b e t o n ů. Žáruvzdorné materiály zaujímají důležité místo ve všech průmyslových oborech, největším spotřebitelem je metalurgie. Vzhledem ke stále rostoucím cenám žáruvzdorného zboží, jakož i cenám užívaných surovin, vzniká nutnost recyklace alespoň některých složek žáruvzdorných vyzdívek. Tuto recyklaci však v mnoha případech znesnadňuje přítomnost nežádoucích příměsí, jako jsou nataveniny, zbytky strusek apod. Žárobetony s nízkým obsahem cementu patří mezi vývojové typy, zejména tam, kde jsou kladeny mimořádné nároky na odolnost proti e r o z i, náhlým z m ě n á m teplot apod. Jedním z používaných kameniv je andalusit ( poměr Al2O3 a SiO2 je 1:1 ). Přírodní ložiska andalusitu jsou poměrně vzácná. Použití recyklovaného andalusitu pro výrobu žárobetonů za určitých podmínek je velmi výhodné.
Při odstraňování následků horní činnosti, zejména po těžbě uhlí se běžně používají různé velkoobjemové materiály, především elektrárenské popílky. Novým směrem ve využití těchto odpadů je příprava a odzkoušení různých kompozit s vlastnostmi nízkopevnostních betonů ( dosahovaná pevnost v tlaku je až 10 MPa ).
Odzkoušeny byly kompozity na bázi popílků v kombinaci s :
- velmi jemně mletou struskou
- slévárenskými písky
- flotačními hlušinami
- cementářskými odprašky
- průmyslovým sádrovcem
- vzdušným a hydraulickým vápnem,
které jsou z celé řady hledisek považovány za vhodné pro ukládání do dolů.
Také tyto odpady slouží při výrobě betonových směsí jako částečná náhrada cementu, nebo drobného kameniva.
Vývoj technicky vhodných a také ekonomicky výhodných směsí je iniciován
především potřebou uplatnění při útlumu hornictví pro vyplňování likvidovaných důlních prostor, ponejvíce jam. Zajištění trvale bezpečné likvidace jam má samozřejmě své ekologicky příznivé dopady, neboť bezprostřední okolí pak může být rekonstruováno prakticky k jakémukoliv účelu. Využívání odpadních hmot, především elektrárenského popílku k vyplňování jam po těžbě má dále příznivý účinek i v tom, že není nutno zakládat a později rekultivovat složiště popílku. Lze předpokládat, že využití bude rozšířeno i na řadu dalších uplatnění v inženýrských stavbách, například při výstavbě zemních těles dálnic, letištních ploch a jiných staveb.
Pro uvedené vlastnosti došlo poměrně rychle k rozšíření výroby CSF betonů a používají se například povrchní vrstvu vozovek mostních konstrukcí, přístavních staveb a u konstrukcí parkovišť. Nejnověji se objevují aplikace těchto betonů na spodní stavby mostů. Ve Spojených státech se používají tyto betony pro výrobu mostních nosníků vysoké pevnosti pro dálniční síť. Využití betonů na bázi CSF je dále při výstavbě výškových budov, kde jsou požadovány betony s vysokou pevností. Beton vyráběný s přísadou CSF má kromě lepších pevnostních vlastností také větší životnost. Je velmi vhodný v kombinaci s vláknitou výztuží, např. při opravách a rekonstrukcích podzemních staveb a též při betonáži pod vodou.
Prachový odpad s obsahem oxidu křemičitého je možné rovněž výhodně použít při výrobě lehkých betonů, zejména v případech, kde jsou přísnější požadavky na poměr jejich pevnosti a hmotnosti. Další důvod obliby CSF betonů spočívá v tom, že jsou rezistentní vůči solím, je to také nejlepší komerčně dostupný materiál, který mimořádným způsobem snižuje penetraci chloridů do vrchních vrstev mostních konstrukcí, zvyšuje jejich životnost a zabraňuje nutnosti použití finančně náročných výstupových prutů opláštěných epoxidem, případně použití katodové ochrany.
Další zajímavé využití CSF odpadu je v oblasti výroby syntetických keramických materiálů. Žíháním slisovaných práškových směsí, křemičitého úletu a oxidu hořečnatého je možné vyrobit žáruvzdorný materiál f o r s t e r i t.
Okuje a okujové kaly jsou jedním z mnoha typů kovonosných odpadů, vznikajících v hutnickém průmyslu. Jejich zpětnému využití při výrobě železa a oceli je na závadu vysoký obsah ropných látek. Je proto hledána možnost jejich uplatnění v jiných oborech. Jednou z možností je využití těchto odpadů jako železné korekce při výrobě cementu. Fe korekce je materiál, který je nositelem Fe2O3 a používá se při skladbě cementářské surovinové směsi jako korekční komponenta. I v těchto případech je rozhodujícím faktorem obsah ropných látek, vysoká zaolejovanost může být na závadu vzhledem k poškozování životního prostředí.
Žádné komentáře:
Okomentovat