Česká próza po roce 1945

Česká próza po roce 1945
Miloš Václav Kratochvíl
Král obléká halenu – Tento román byl napsán už v letech 1942–1944, ale vyšel až v roce 1945. Hlavní postavou je král Václav IV. Ten není schopen najít pozitivní vztah k rodícímu se husitství ani postavit se mu účinně na odpor. Východisko našel v alkoholu.
Život Jana Amose – Román. Má blízko k literatuře faktu. Zaměřuje se hlavně na dílo Jana Ámose Komenského.
Evropa tančila valčík a Evropa v zákopech – V těchto dílech chtěl autor co nejplastičtěji zachytit atmosféru první světové války a let těsně ji předcházejících. Použil k tomu nové beletristické formy – montáže autorského textu s autentickými historickými dokumenty, např. úryvky z deníků, dopisy, zprávami z tisku apod.
Vladimír Neff – Do literatury vstoupil v polovině 30. let. Žánr historického románu u něho převládl v poválečných letech. Ve své tvorbě se nepodřídil schematičnosti 50. let.
Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova a Královský vozataj – Románová pentalogie. Nejpopulárnější autorovo dílo o vzestupu a pádu měšťanských rodů Bornů a Nedobylů. Zachycuje takřka stoleté období vývoje české společnosti od konce 50. let minulého století až do roku 1945. Většina událostí i postav má své autentické předlohy.
Václav Kaplický – Legionářský autor, za první světové války upadl do ruského zajetí. Po roce 1945 se stal spolutvůrcem nové vlny historického románu se zaměřením na lidové masy.
Kladivo na čarodějnice – Román. Těží z materiálů čarodějnických procesů ve Velkých Losinách a Šumperku na konci 17. století.
Josef Toman – Prozaik a filmový scénárista. Dětství prožil v Rožmitále. K historické tématice se přihlásil již za protektorátu.
Po nás potopa – U nás velice známý román. Odehrává se v Římě. Děj zachycuje období konce vlády Tiberiovy a počátku vlády Caligulovy. Hlavními postavami jsou chudý herec Fabius Scaurus a mladý aristokrat Lucius Curio, který pochází ze senátorské rodiny s republikánskou tradicí. Ve zkoušce charakterů vítězí neurozený, nevzdělaný a chudý Fabius před urozeným Luciusem. Fabius volící raději sebevraždu, než by popřel svou pravdu. Ve svých hrách nekompromisně útočí na bezohlednou krutost bohaté vrstvy, což nevyhnutelně vede ke konfliktu s mocí. Lucius naproti tomu zradí své republikánské přesvědčení a vlečen svou ctižádostí se upne k zrůdnému Caligulovi. Jímavě je zde zpracována charakteristika Tiberia. Ten je popsán jako v jádru dobrý a charakterní člověk, z něhož moc a úklady udělaly tyrana proti jeho vůli.
Sokrates – Román. Zpracovává život Sokrata od jeho mládí a sochařských počátků až po jeho plné propadnutí filozofii. Ta nakonec byla jednou z příčin toho, že Sokrates musel na příkaz státu vypít číši bolehlavu a zemřít. To vše na pozadí peloponnéské války, která otřásala tehdejším hellénským světem. Kromě Sokrata se v románu mimo jiné setkáváme s Periklem, Alkibiadem, Feidiem a Platónem.
Don Juan – Román z feudálního Španělska v 17. století.
Jarmila Loukotková – Náměty své tvorby čerpá především z antiky a ze středověku. Ústředním tématem jejích historických románů je otázka osudu výjimečného jedince v dějinách. Je to člověk, který svou epochu v jistém směru předběhl, a proto musel skončit tragicky.
Není římského lidu – Román zachycuje období mravního úpadku aristokratického Říma v době vlády císaře Nerona. Tragickým hrdinou je zde básník Petronius.
Spartakus – Román o nejmohutnější vzpouře otroků ve starověku.
Navzdory básník zpívá – Román. Hlavním hrdinou je francouzský básník François Villon. Děj se odehrává ve Francii 15. století.