Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Zahraniční tvorba

Zahraniční tvorba:
Život je jinde – Román je rozloučením s lyrickým viděním světa. Hlavní hrdina, tuctový básník Jaromil, v roce 1948 fanaticky obhajuje socialismus a nakonec skončí jako udavač.
Valčík na rozloučenou – Tzv. lázeňský román. Intelektuál Jakub, bývalý politický vězeň, se rozhodl kvůli bezvýchodnosti života za normalizace emigrovat.
Kniha smíchu a zapomnění – Toto dílo má sedm částí. Objevují se zde variace příběhů o devastaci českých lidí doma i v cizině. Obsahuje esejistické a filozofické pasáže. V centru je problém vymazání důležitých historických událostí z paměti národa.
Nesnesitelná lehkost bytí – Filozofický román. Hlavními hrdiny jsou dvě partnerské dvojice. První tvoří pražský lékař Tomáš a jeho partnerka Tereza. Ta se živí jako servírka. Po roce 1968 oba emigrují do Švýcarska. Tereza se ale za nějakou dobu vrací do Prahy a Tomáš ji nakonec následuje. Protože emigroval, je vyhozen z práce a živí se jako myč oken. Oba odchází na vesnici a snaží se tak utéci před StB, umírají ale při náhodné autonehodě. Druhou dvojici tvoří bývalá Tomášova milenka, malířka Sabina, a její partner, švýcarský levicový novinář Franz. Jejich vztah se rozpadá, protože Sabina není schopna udržet trvalý vztah. Sabina odjíždí do Paříže, později do USA. Franz je zabit jako oběť loupežného přepadení při demonstraci na podporu solidarity s Kambodžou. Kromě těchto se v díle prolínají i další dějové linie, které ale nejsou tak výrazné.
Nesmrtelnost – Tento román je autorovým posledním vydaným dílem. Zachycuje existenciální situaci člověka v 80. let 20. století. Jde o příběh sester Agnes a Laury a jejich partnerů. Nacházíme zde variace na témata času, smrti a nesmrtelnosti v životě osobním i v historii. Toto dílo zaujalo významné místo ve světovém postmoderním románu.
Experimentální próza
Pavel Kohout – Prozaik, básník, dramatik, novinář a filmový scénárista. Narodil se v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu studoval estetiku a divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V 50. letech obdivoval socialismus a patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany. V letech 1949–1950 byl druhým kulturním přidělencem na československém velvyslanectví v Moskvě, v letech 1951–1952 šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Vojenskou službu absolvoval jako člen Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Od druhé poloviny 60. let se angažoval jako reformista a stal se jednou z vůdčích osobností Pražského jara v roce 1968. Za to byl vyloučen z KSČ a za normalizace nesměl publikovat. V roce 1977 se stal spoluautorem Charty 77 a musel čelit ostrým výhrůžkám a tvrdému šikanování ze strany StB. Když v roce 1978 odjel na roční stáž do Rakouska, nebyl mu následně umožněn návrat do republiky. Byl zbaven československého občanství a společně s manželkou dál žil v Rakousku.
Čas lásky a boje – Sbírka básní. Autor v ní vyjadřuje svůj obdiv k budování socialismu.
Zářijové noci – Drama o povrchnosti politické práce v armádě.
Taková láska – Drama. Inscenovaný soudní proces o sebevraždě studentky.
August Augus, august – Drama z cirkusového prostředí. Vypráví tragický příběh smutného cirkusového klauna, který má snadno splnitelný, ale kvůli zvůli ředitele nikdy nenaplněný, sen. Hra měla obrovský úspěch po celém světě a mimo jiné se jako první česká hra vůbec dostala i na Broadway.
Katyně – Román. Tzv. černý román. Děj se odehrává na Středním učilišti popravčích věd. Jeho absolventi se stávají katy, kteří likvidují odpůrce režimu ve vymyšlených procesech. Hlavními postavami jsou žáci Rychard Mašín, Lízinka Tachecí, Michal Dujka, hrbáč Albert a jejich učitelé, profesor Vlk a docent Šimsa. Lízinka je krásná a ctižádostivá. Neúspěšně se pokoušela o studium na gymnáziu i na konzervatoři a svou úlohu na učilišti bere velmi vážně. Je pyšná na to, že se stane první katyní na světě. Rychard Lízinku miluje, ale nemá u ní spěch. Nakonec umučí Dujku, který se jí také dvoří, a sám spáchá sebevraždu.
Z deníku kontrarevolucionáře – Román je konfrontací příjezdu ruských vojáků do Československa v letech 1945 a 1968.
Hodina tance a lásky – Děj románu je umístěn do terezínské Malé pevnosti. Konfrontuje nacistickou a stalinskou totalitu.
Marast a Atest – Aktovky s prvky a postupy absurdního dramatu. Autor si zde vypůjčil postavu spisovatele Vaňka z her Václava Havla.
Kde je zakopán pes – Autobiografický román psaný formou deníku. Hlavní postava, kterou je sám autor, popisuje své problémy s StB za normalizace. Vystupují zde i jiné postavy, jako např. Václav Havel, herec Pavel Landovský a filozof Jan Patočka.
Věra Linhartová – Její prózy jsou na rozhraní mezi esejem a vyprávěním.
Meziprůzkum nejblíž uplynulého – Próza.
Ivan Vyskočil
Vždyť přece létat je snadné – Kniha povídek. Často jsou inspirovány hříčkami a jazykovou komikou. Jde o fantastická vyprávění. Autor usiluje o odhalování konkrétních absurdit současného světa. Mnohá naše činnost, zdánlivě účelná, vychází z nesmyslného předpokladu, z nějaké počáteční chyby nebo omylu. Některé povídky čerpají námět ze střední školy.
Zrádce – V této povídce autor uvažuje nad tím, co by se stalo, kdyby žáci vzali doslova heslo: „Učte se pro život“. Vzniklá situace vyústí v žalozpěv ředitele. V něm obviňuje žáky z nelidskosti, neboť nevyrušují, nešvindlují a dobře se učí. Tím vyvádějí z míry své učitele a zbavují je smyslu jejich existence. Nakonec pedagogové podplatí žáka Macáka, onoho zrádce z názvu povídky. Ten přijde druhý den do školy pozdě, bez úkolu a chová se drze. Profesoři se vyhrnou ze sborovny, obsadí třídy, najdou smysl své práce a vše se vrátí do starých kolejí.
Kosti – V této sbírce povídek těží autor z improvizace. Vymyslel existenci pomocného gymnázia jako logický důsledek existence pomocné školy. Od představy pomocného školství dochází k představě pomocného zaměstnání a pomocného světa. Tento svět je plný absurdity. Pomocnost představuje neodbornost, nekvalifikovanost, předstírání něčeho, co není a zastírání toho, co je.

Žádné komentáře:

Okomentovat