Představitelé prózy od února 1948 do roku 1956
Budovatelská próza
Václav Řezáč
Nástup – V tomto románu autor zobrazil poválečné osídlování osvobozeného pohraničí.
Bitva – Tento román dějově i užitou metodou navazuje na předchozí dílo. Střetávají se v něm protichůdné společenské a politické síly. Je uzavřen událostmi února roku 1948.
T. Svatopluk – Vlastním jménem Svatopluk Turek.
Bez šéfa – Román. Funkci negativní síly zde plní dělnický ředitel znárodněných Baťových závodů. Zradil revoluční ideály, když podlehl svodům moci a maloměšťáctví. Román byl ojedinělým pokusem objasňovat nedostatky budování i chybami zevnitř, chybami člena strany.
Bohumil Říha
Doktor Meluzín – Román. Hlavním hrdinou je primář pražské nemocnice, který dochází do vesnického zdravotního střediska, aby zapomněl na ženu, která ho opustila. Chce také uskutečnil své dávné přání žít na venkově a pomáhat lidem. Jde příběh se souvislým dějem a dobrým koncem, ovšem za cenu zjednodušování.
Historická próza
Historické próze spolu s psychologickou se dařilo i za okupace, protože o historii a vnitřních duševních stavech se dalo mluvit svobodněji než o přítomnosti a stavu společnosti. V poválečném období se základním posláním historického románu stává beletristickou formou ilustrovat marxistické pojetí dějin.
Miloš Václav Kratochvíl
Král obléká halenu – Tento román byl napsán už v letech 1942–1944, ale vyšel až v roce 1945. Hlavní postavou je král Václav IV. Ten není schopen najít pozitivní vztah k rodícímu se husitství ani postavit se mu účinně na odpor. Východisko našel v alkoholu.
Život Jana Amose – Román. Má blízko k literatuře faktu. Zaměřuje se hlavně na dílo Jana Ámose Komenského.
Evropa tančila valčík a Evropa v zákopech – V těchto dílech chtěl autor co nejplastičtěji zachytit atmosféru první světové války a let těsně ji předcházejících. Použil k tomu nové beletristické formy – montáže autorského textu s autentickými historickými dokumenty, např. úryvky z deníků, dopisy, zprávami z tisku apod.
Vladimír Neff – Do literatury vstoupil v polovině 30. let. Žánr historického románu u něho převládl v poválečných letech. Ve své tvorbě se nepodřídil schematičnosti 50. let.
Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova a Královský vozataj – Románová pentalogie. Nejpopulárnější autorovo dílo o vzestupu a pádu měšťanských rodů Bornů a Nedobylů. Zachycuje takřka stoleté období vývoje české společnosti od konce 50. let minulého století až do roku 1945. Většina událostí i postav má své autentické předlohy.
Václav Kaplický – Legionářský autor, za první světové války upadl do ruského zajetí. Po roce 1945 se stal spolutvůrcem nové vlny historického románu se zaměřením na lidové masy.
Kladivo na čarodějnice – Román. Těží z materiálů čarodějnických procesů ve Velkých Losinách a Šumperku na konci 17. století.
Žádné komentáře:
Okomentovat