1)Odolnost proti teplu - se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně
mechanických vlastností látky
2)Žáruvzdornost - je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty
nad 1000°C
3)Hořlavost - je vlastnost látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení
určité teploty
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin:
a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních činitelů
- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření…
b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů
- chemické látky pro stavebnictví nebezpečné
c)zvětrávání
d)koroze - je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek
e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy
Zobrazují se příspěvky se štítkemvlastnosti látek. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvlastnosti látek. Zobrazit všechny příspěvky
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI a 13)
1)Odolnost proti teplu - se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně
mechanických vlastností látky
2)Žáruvzdornost - je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty
nad 1000°C
3)Hořlavost - je vlastnost látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení
určité teploty
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin:
a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních činitelů
- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření…
b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů
- chemické látky pro stavebnictví nebezpečné
c)zvětrávání
d)koroze - je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek
e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy
mechanických vlastností látky
2)Žáruvzdornost - je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty
nad 1000°C
3)Hořlavost - je vlastnost látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení
určité teploty
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin:
a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních činitelů
- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření…
b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů
- chemické látky pro stavebnictví nebezpečné
c)zvětrávání
d)koroze - je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek
e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy
TEPELNÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
Teplo se může šířit vedením(kondukcí), proděním(konvekcí) nebo sáláním(radiací).
1)Tepelná vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře,
pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na teplotě[W*m/K]
2)Měrná tepelná kapacita c - udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň
jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti a teplotě(J*kg/k)
3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a
- vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím vyšší má hodnotu,
tím se teploty vyrovnávají rychleji
4)Tepelná jímavost b - vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle
ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2)
1)Tepelná vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře,
pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na teplotě[W*m/K]
2)Měrná tepelná kapacita c - udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň
jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti a teplotě(J*kg/k)
3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a
- vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím vyšší má hodnotu,
tím se teploty vyrovnávají rychleji
4)Tepelná jímavost b - vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle
ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2)
TEPELNÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
Teplo se může šířit vedením(kondukcí), proděním(konvekcí) nebo sáláním(radiací).
1)Tepelná vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře,
pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na teplotě[W*m/K]
2)Měrná tepelná kapacita c - udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň
jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti a teplotě(J*kg/k)
3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a
- vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím vyšší má hodnotu,
tím se teploty vyrovnávají rychleji
4)Tepelná jímavost b - vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle
ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2)
1)Tepelná vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře,
pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na teplotě[W*m/K]
2)Měrná tepelná kapacita c - udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň
jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti a teplotě(J*kg/k)
3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a
- vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím vyšší má hodnotu,
tím se teploty vyrovnávají rychleji
4)Tepelná jímavost b - vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle
ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2)
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY
Krystalické látky se navenek projevují tím, že v tuhém stavu tvoří systematické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly. Jejich základní částice, tj. atomy, ionty nebo molekuly jsou v prostoru pravidelně uspořádány podle jednoduchých geometrických schémat a vytvářejí krystalickou mřížku.
Druhy krystalických mřížek:
Iontová - se vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s
nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2..
Atomová - z atomů spojených mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů
různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či dusíku(nitridy),
látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost
Molekulová - z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými,
látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým
příkladem jsou látky makromolekulární(plasty)
Kovová - atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a
společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto
dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk..
Druhy krystalických mřížek:
Iontová - se vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s
nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2..
Atomová - z atomů spojených mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů
různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či dusíku(nitridy),
látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost
Molekulová - z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými,
látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým
příkladem jsou látky makromolekulární(plasty)
Kovová - atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a
společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto
dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk..
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI (a 4 a 5 a 6)
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI
Koloidní látky - dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např.
cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy
Velikost částic: hrubě dispersní látky- 1- 10-3 mm
Koloidně dispersní - 10-4- 10-6 mm
Pevné směsi - pevné látky spojené vazebními silami
Dle vzniku: slitiny, slinuté látky, pojené látky
Dle uspořádání částic: homogenní(stejnorodé) látky
heterogenní(nestejnorodé) látky
Hmoty pojené - skládají se z pojiva(zajišťuje kohezi mat.) a plniva(vytvoří kostru)
4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY
Výstužné látky - jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle pevnější a houževnatější),
tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost
hmoty, nosná část se nazývá výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton,
sklolaminát..
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY
Vícefázové látky - pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné zeminy
- sypké látky
- vícefázové látky s nosnou výplní pórů
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
Dřevo - lze charakterizovat jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický
Skladba buněk:
• podélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy
- tracheidy - jehličnaté dřeviny(pryskyřičné kanálky)
měkké, smrk, borovice, jedle, modřín
- hydrocyty - listnaté dřeviny(cévy)
tvrdé - buk, dub, javor
měkké - lípa, topol, kaštan, olše
• příčná dřevní vlákna(pletivo)
- dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům
• přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně
Vlastnosti vysokomolekulárních látek:
- fyzikální i chemické - vlastnosti jsou závislé na jejich struktuře, při tech. použ. Záleží na
mechanických vlastnostech(pevnost v tlaku, ohybu, rázu, odolnost proti
otěru..)
- rozpouštění - vysokomolekulárních látek se liší od rozpouštění látek nízkomolekulárních, poněvadž
je zprvu nutné, aby látka nabobtnala vniknutím rozpouštědla mezi řetězce
makromolekul
- elektrické vlastnosti - většina vysokomolekulárních látek je vysloveným nevodičem a použ. se jich
proto jako výborných izolátorů
Koloidní látky - dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např.
cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy
Velikost částic: hrubě dispersní látky- 1- 10-3 mm
Koloidně dispersní - 10-4- 10-6 mm
Pevné směsi - pevné látky spojené vazebními silami
Dle vzniku: slitiny, slinuté látky, pojené látky
Dle uspořádání částic: homogenní(stejnorodé) látky
heterogenní(nestejnorodé) látky
Hmoty pojené - skládají se z pojiva(zajišťuje kohezi mat.) a plniva(vytvoří kostru)
4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY
Výstužné látky - jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle pevnější a houževnatější),
tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost
hmoty, nosná část se nazývá výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton,
sklolaminát..
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY
Vícefázové látky - pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné zeminy
- sypké látky
- vícefázové látky s nosnou výplní pórů
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
Dřevo - lze charakterizovat jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický
Skladba buněk:
• podélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy
- tracheidy - jehličnaté dřeviny(pryskyřičné kanálky)
měkké, smrk, borovice, jedle, modřín
- hydrocyty - listnaté dřeviny(cévy)
tvrdé - buk, dub, javor
měkké - lípa, topol, kaštan, olše
• příčná dřevní vlákna(pletivo)
- dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům
• přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně
Vlastnosti vysokomolekulárních látek:
- fyzikální i chemické - vlastnosti jsou závislé na jejich struktuře, při tech. použ. Záleží na
mechanických vlastnostech(pevnost v tlaku, ohybu, rázu, odolnost proti
otěru..)
- rozpouštění - vysokomolekulárních látek se liší od rozpouštění látek nízkomolekulárních, poněvadž
je zprvu nutné, aby látka nabobtnala vniknutím rozpouštědla mezi řetězce
makromolekul
- elektrické vlastnosti - většina vysokomolekulárních látek je vysloveným nevodičem a použ. se jich
proto jako výborných izolátorů
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY
Krystalické látky se navenek projevují tím, že v tuhém stavu tvoří systematické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly. Jejich základní částice, tj. atomy, ionty nebo molekuly jsou v prostoru pravidelně uspořádány podle jednoduchých geometrických schémat a vytvářejí krystalickou mřížku.
Druhy krystalických mřížek:
Iontová - se vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s
nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2..
Atomová - z atomů spojených mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů
různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či dusíku(nitridy),
látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost
Molekulová - z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými,
látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým
příkladem jsou látky makromolekulární(plasty)
Kovová - atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a
společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto
dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk..
Druhy krystalických mřížek:
Iontová - se vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s
nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2..
Atomová - z atomů spojených mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů
různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či dusíku(nitridy),
látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost
Molekulová - z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými,
látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým
příkladem jsou látky makromolekulární(plasty)
Kovová - atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a
společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto
dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk..
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI (a 4 a 5 a 6)
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI
Koloidní látky - dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např.
cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy
Velikost částic: hrubě dispersní látky- 1- 10-3 mm
Koloidně dispersní - 10-4- 10-6 mm
Pevné směsi - pevné látky spojené vazebními silami
Dle vzniku: slitiny, slinuté látky, pojené látky
Dle uspořádání částic: homogenní(stejnorodé) látky
heterogenní(nestejnorodé) látky
Hmoty pojené - skládají se z pojiva(zajišťuje kohezi mat.) a plniva(vytvoří kostru)
4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY
Výstužné látky - jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle pevnější a houževnatější),
tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost
hmoty, nosná část se nazývá výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton,
sklolaminát..
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY
Vícefázové látky - pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné zeminy
- sypké látky
- vícefázové látky s nosnou výplní pórů
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
Dřevo - lze charakterizovat jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický
Skladba buněk:
• podélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy
- tracheidy - jehličnaté dřeviny(pryskyřičné kanálky)
měkké, smrk, borovice, jedle, modřín
- hydrocyty - listnaté dřeviny(cévy)
tvrdé - buk, dub, javor
měkké - lípa, topol, kaštan, olše
• příčná dřevní vlákna(pletivo)
- dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům
• přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně
Vlastnosti vysokomolekulárních látek:
- fyzikální i chemické - vlastnosti jsou závislé na jejich struktuře, při tech. použ. Záleží na
mechanických vlastnostech(pevnost v tlaku, ohybu, rázu, odolnost proti
otěru..)
- rozpouštění - vysokomolekulárních látek se liší od rozpouštění látek nízkomolekulárních, poněvadž
je zprvu nutné, aby látka nabobtnala vniknutím rozpouštědla mezi řetězce
makromolekul
- elektrické vlastnosti - většina vysokomolekulárních látek je vysloveným nevodičem a použ. se jich
proto jako výborných izolátorů
Koloidní látky - dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např.
cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy
Velikost částic: hrubě dispersní látky- 1- 10-3 mm
Koloidně dispersní - 10-4- 10-6 mm
Pevné směsi - pevné látky spojené vazebními silami
Dle vzniku: slitiny, slinuté látky, pojené látky
Dle uspořádání částic: homogenní(stejnorodé) látky
heterogenní(nestejnorodé) látky
Hmoty pojené - skládají se z pojiva(zajišťuje kohezi mat.) a plniva(vytvoří kostru)
4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY
Výstužné látky - jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle pevnější a houževnatější),
tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost
hmoty, nosná část se nazývá výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton,
sklolaminát..
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY
Vícefázové látky - pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné zeminy
- sypké látky
- vícefázové látky s nosnou výplní pórů
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
Dřevo - lze charakterizovat jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický
Skladba buněk:
• podélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy
- tracheidy - jehličnaté dřeviny(pryskyřičné kanálky)
měkké, smrk, borovice, jedle, modřín
- hydrocyty - listnaté dřeviny(cévy)
tvrdé - buk, dub, javor
měkké - lípa, topol, kaštan, olše
• příčná dřevní vlákna(pletivo)
- dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům
• přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně
Vlastnosti vysokomolekulárních látek:
- fyzikální i chemické - vlastnosti jsou závislé na jejich struktuře, při tech. použ. Záleží na
mechanických vlastnostech(pevnost v tlaku, ohybu, rázu, odolnost proti
otěru..)
- rozpouštění - vysokomolekulárních látek se liší od rozpouštění látek nízkomolekulárních, poněvadž
je zprvu nutné, aby látka nabobtnala vniknutím rozpouštědla mezi řetězce
makromolekul
- elektrické vlastnosti - většina vysokomolekulárních látek je vysloveným nevodičem a použ. se jich
proto jako výborných izolátorů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)