6) CO TO JE TEORIE POZNÁNÍ
Role vědy v životě člověka
Vědecký argument – argument největšího významu – obecně – odvoláváme se na tvrzené vědy
Způsob vědeckého myšlení výrazně ovlivnil náš způsob myšlení
Poznatky vědy s časem narůstají- pokrok vědeckého poznání
Způsob vědeckého myšlení se vzdaluje laikům – ztrácejí důvěru ve vědu
Věda má speciální jazyk – srozumitelný odborníkům
Praktické hledisko
Mezi sebe a přírodu vkládáme umělý svět našich výtvorů – převládají – vzdalujeme se od pradávného stylu života
Uplatníme vědeckých poznatků, je dosah našeho konání globální – dříve skutky – vliv lokální, dnes vzhledem ke globalizaci mají naše skutky globální charakter – Černobyl
Vysoká míra globalizace nás zavazuje k velké zodpovědnosti
Epistemologie, noetika, gnoseologie
Zabývá se podmínkami, možnostmi našeho poznání
7) 4 TEORIE PRAVDY (PAPÍR)
táže se jaký je vztah ke skutečnosti, co je to pravda
pravda = to, co dává smysl našemu poznání
vlastnost být pravdivý náleží jen výrokům
ne všechny naše výroky lze posuzovat dle pravdivosti
„Věc je nějak důvodem, že výrok je pravdivým neboť výrok se nazývá pravdivým nebo nepravdivým, pokud věc je nebo není.“
Alethéia – nejstarší zkušenost s pravdou, už u Homéra = odhalenost, vystupuje ze skrytosti, věci se vyjevují (nezáleží na nás)
13.st. Tomáš Akvinský – „Pravda je adekvátnost vztahu mezi myšlením a věcí samotnou.“ naše myšlenky odpovídají skutečnosti
korespondenční teorie pravdy – aby naše myšlenky, výpovědi byli pravdivé, musíme se řídit skutečností
koherentní teorie pravdy – pravdu říkáme do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu (s tím, co jsme řekli před tím), počet výroků musí být dostatečně velký
tuto teorii nerozpornost výroků uplatňujeme mluvčích
pragmatická teorie
pravdivé je to, co má pro nás nějaký užitek (prakticko-technické jednání)
konsensuální teorie
pravdivé je to, na čem se shodneme
spojená se svobodnou výměnou názorů
kompetentnost mluvčích
1. teorie je nejhodnotnější!
Některé výroky nemá cenu posuzovat (formulovat) z hlediska pravdivosti a nepravdivosti
Úvahy o pravdě (Solženicin, Havel)
Pravda v komunismu – člověk rozdvojený (něco říkal, něco si myslel)
Žádné komentáře:
Okomentovat