Moderní positivismus
Hume se stal vlastním otcem moderního positivismu. Ten je založen na jeho radikálně sensualistickém redukcionismu. Hume totiž se svou redukcí spojoval ambiciózní program „odstranit všechen balast, který se nastřádal v metafyzice dřívějších filosofií„. Positivismus je založen na tom, že veškeré vědní, jež překračuje hranice našeho smyslového poznání do filosofie nepatří, filosofie se jím nemá zabývat (např. všechny abstraktní pojmy). To, co je „pozitivně dáno„ a co má být východiskem a kritériem poznání jsou smyslové vjemy, zatímco realita sama dána není. Důraz klade na důsledný empirismus. V platnosti můžeme ponechat jen ty ideje (pojmy, představy, atd.), které se mohou prokázat nějakým smyslově empirickým rodokmenem.
Vztah dojmů a idejí
Všechny ideje jsou odvozeny z dojmů. V našem rozumu nalezneme celou spoustu idejí, které jsou zmatené, pokřivené a nevíme co to je. Zmatené, pokřivené ideje je potřeba ze subjektu vyloučit, neboť nejsou odvozeny od žádného dojmu. Pokud nedovedu odhalit od kterého dojmu je idea odvozena, pak ji musím ze své mysli vyloučit (např. pojem substance, idea Boha).
Odkud jsou dojmy?
Dojmy mám ze zkušenosti. Je empirik. Jsou dojmy pravdivé? Jsou adekvátní objektivní realitě (čili zda jsou pravdivé). Odpověď: dojmy vůbec nemusí být pravdivé. Člověk nemůže odhalit, jestli opravdu existuje vnější svět, zda existuje objektivní jablko. Na otázku, zda opravdu existuje objektivní jablko nezávisle na subjektu odpoví: nevím a nemohu vědět. Je smyslové poznání (dojmy) ekvivalentní zápisu v mém subjektu? Asi ne. Já nevím, zda existuje vnější svět. Pravdivostní hodnota výsledku smyslového poznání = 0. Pravdivostní hodnota racionálního poznání = pravdivostní hodnotě smyslového poznání, tedy = také nule. Smyslové poznání nevede k pravdě. Pravdivostní hodnota všeho lidského poznání = 0.
Žádné komentáře:
Okomentovat