George Berkeley

George Berkeley
(1685-1753)

Berkeley patří mezi významné empiriky, ale spíše byl senzualistou1. Narodil se v Irsku, jeho dědeček lord Berkeley byl irský místodržící. Berkeley se nezabýval pouze filosofií, ale působil i v politice, nějaký čas pobýval ve Francii jako vychovatel. Zabýval se také o morálku a věci veřejné. Tři roky působil jako misionář v Americe mezi Indiány, ale pak se musel kvůli nedostatku financí vrátit zpět. Pak se staral o šíření irčanství ve světě a působil proti bezvěrcům. V Irsku byl mocným mužem. Stal se anglikánským knězem, později biskupem. Jeho filosofie je proto velmi ovlivněna jeho vírou. Snažil o návrat člověka k Bohu - bojoval proti deistům/deismu (filosofický rozměr, který tvrdí, že Bůh stvořil svět, dal mu určité zákony a hybné síly; dále do tohoto světa nezasahuje). Hledá nové cesty ke starému křesťanskému Bohu. Byl aktivním misionářem mezi bílými.

Teorie vidění (1709)
Pojednání o základech lidského poznání (1710)

Je Berkeley spiritualistou2? Spiritualismus spojuje s vyhraněným imaterialismem. Berkeley útočí na fyzickou substanci neboli hmotu. Ta je podle něj synonymem "nic". Berkeley se domníval, že pokud zničí, vypustí pojem hmota (rozprostraněnost), tak tím zničí základní oporu materialistům. Tím si myslel, že vrátil zpět Boha.
Je tedy spiritualistou? Na tuto otázku si každý musí odpovědět sám.

Jeho filosofie vychází z reakce na Lockovo pojetí abstraktních pojmů, které bez problémů do Lockovy filosofie patří. Člověk je může svým rozumem vytvořit. Z několika konkrétních poznání např. domů spojím tyto ideje do jedné ideje – tak vytvořím pojem dům.
Locke obecné ideje připouštěl (považoval je za nedokonalý útvar), ale říkal, že jsou pro mysl potřebné. Berkeley je kategoricky popřel. Není absolutně možné, aby existovaly v lidské hlavě obecné pojmy. Nikdo nemůže mít v mysli obecninu trojúhelníka, který by nebyl ani tupoúhlý, ani pravoúhlý, ani rovnoramenný, ani rovnostranný, nýbrž by byl vše a nic z toho zároveň.
Berkeley na to reaguje tím, že člověk nemůže v mysli vytvořit obecné pojmy, ideje. V mysli nemohou existovat abstraktní pojmy. Berkeley např. říká: pod pojmem matka si představím svou matku a ne "obecnou matku" nebo psa, kterého znám. Nepředstavím si však obecninu matky nebo psa. Z toho plyne závěr, že představy jsou pouze konkrétní a jedinečné.