Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Předmět existuje, je-li vnímán duchem

Předmět existuje, je-li vnímán duchem. Svět je takový, jakým ho vnímám nebo svět je takový, jaký s námi hovoří Bůh. Člověk poznává jedině duchem. Podle toho jak ho Bůh vnímá a vytváří, tak ho nějak podobně vnímáme. Primární je duch, nejdůležitější je Boží duch a pak teprve existence těch předmětů, kterými se duch v procesu poznání popisuje. To je garantováno Bohem.

Existují objektivně reálné předměty vnějšího světa? Pro Berkeleyho neexistuje žádný vnější předmět. Vnímáním se dovídáme jen o svých senzacích, idejích - prostřednictvím smyslů, a1e nedozvídáme se nic o tom, zda existují věci mimo mysl nebo vnímání a že se podobají těm, které vnímáme... Tzn. i kdyby existovala vnější tělesa, nikdy bychom se to nemohli dovědět a kdyby neexistovala, mohli bychom se myslit právě tak dobře jako teď, že existují. Co tedy existuje? Existují pouze komplexní ideje, které vnímá duch.
Duch = duše = mysl = JÁ. Já si uvědomí duše až v procesu poznání. Vnímání se sjednocuje s myšlením. Objektem vnímání jsou celkové konkrétní ideje (vnímám po celcích); tento dům, tento stůl, aj.
Kant mu odporuje: "mysl, racionalita a smyslová činnost se musí od sebe oddělit!!!"

Berkeley předpokládá duši jako apriori - jako výplod Boha.

Rozdíly a rozpory

Berkeley versus Kant - Kant prohlásil, že Berkeley způsobil skandál ve filosofii. Je podle něj subjektivní idealista, který odmítá objektivní existenci předmětů, objektivní realitu, proces vnímání nerozlišuje od racionality.

Berkeley versus Locke - oba jsou empirikové. Berkeley neuznává abstraktní pojmy (obecné pojmy), odmítá primární (objektivní) kvality předmětů vnějšího světa. Všechny vlastnosti jsou sekundární (Být znamená být vnímán).

Berkeley versus Descartes - René Descartes říká, že člověk se narodí se systémem idejí, jejichž část je člověku vrozená, mezi nimi jsou i některé vlastnosti Boha, absolutní dobro, absolutní pravda, absolutní spravedlnost, aj. U Berkeleyho je tomu podobně. Absolutně dokonalé ideje mám od Boha (nejsou však vrozené), získávám je od Boha, jak s námi hovoří Bůh. Ale Descartes tvrdí, že člověk má ještě ideu rozprostraněnosti, která je také ideou vrozenou (máme ji od Boha) a Bůh mi nelže. Idea rozprostraněnosti je zárukou existence vnějšího objektivního světa.
Berkeley: „Proč by Bůh vytvářel objektivní rozprostraněný svět.„ Svět je takový, jak s námi hovoří Bůh.

U Berkeleyho je výsledek poznání - objekt - absolutně pasivní, subjekt poznání je absolutně aktivní, tak, že v sobě vytvoří předmět poznání - objekt.

Žádné komentáře:

Okomentovat