(1762-1814)
Říká se o něm, že otevírá epochu romantismu v německém myšlení. Ovlivněn Goethem, ale hlavně francouzskou revolucí, která přinesla nového ducha svobody. Byla pro něj tak silným zážitkem, že se rozhodl, že vytvoří obhajobu tohoto počínání. Přednášel na Berlínské univerzitě. Jeho filosofií je filosofií svobodného člověka. Byl chudým člověkem. Byl geniální. Proslavil se různými díly. Napsal: Řeči německému národu (použili ho nacisté jako výzvu k obrodě německého národa a přispěl k obhajobě ideologie německého nacismu).
Obdivoval Robespiera, což je v jeho filosofii velmi patrné. Byl obviněn z atheismu.
Fichtova filosofie vychází z Kanta, který byl jeho učitelem. Kant udělal jednu velkou filosofickou chybu, kterou je nutno opravit. proto tvrdí, že je Kantovštější než sám Kant. U Kanta nacházíme dva světy a Fichte říká, že to je nesprávné. Každá filosofie, která se chce stát vědou nemůže vycházel ze dvou stanovisek. Musíme se rozhodnout, že buď svět o sobě existuje nebo neexistuje. Všichni filosofové, kteří se rozhodnou, že věc o sobě existuje, rozhodují se pro nesvobodu a dogmatismus. Nebo: věc o sobě neexistuje, jsme svobodní a tato filosofie se nazývá idealismem. Každý filosof se pro buď a nebo rozhodne podle svého vnitřního uspořádání. On tvrdí, že svět o sobě neexistuje, ale jen svět pro nás. Volí si tento idealismus, který nazývá kriticismem věci o sobě. Ve zkušenosti je dán poznávající objekt i poznávající subjekt.Filosofie je vědou, která je založená na jedné poučce a ne na dvou zásadách.
Co si zvolí já jako základ (subjekt), že svět o sobě neexistuje, tak svět pro nás je výsledkem činnosti subjektu. Idealisté ničí lidské pouta, které činí svět o sobě. Takto vznikla filosofie subjektu, který je ontotvorný, je pro svobodného člověka.
Jestliže se fakta neshodují s filosofií, musí se fakta změnit. "Jsem, neboť jsem." dalo by se to vyložit: "Já jsem já." a dále "Jsem já." Já jsem existence a příčinou své existence jsem já, není nic, co by bylo příčinou mé vlastní existence. Tento subjekt, který toto tvrdí, je v něm vidět jeho aktivita, který nemůže být nečinný. Kdyby byl nečinný, nemohl by existovat. On se sám vytváří, kdyby byl pasivní, nemohl by se vytvářet. Je velice těžké odlišit, co Já Fichte myslí. Je to jakési nadindividuální Já. Určitě to není nějaké mé individuální Já, ale spíše lidství, lidskost, co máme společného, co nás činí lidmi. Ale to by neexistovalo bez nás, individuálních Já.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Fichte říká, že věc o sobě neexistuje 2
Já a nejá: syntéza 3
29. Filosofie 19. a 20. století
23. Filosofie v 19. století
28. Německá klasická filosofie
Immanuel Kant
G. W. F. Hegel 1
Každá věc se neustále mění, i když to není vidět 2
Mezi objektivním a absolutním duchem jakoby ubylo materie, proces vymaňování se z negace, přírody 3
14a Přínos německé klasické filosofie, Kant, Hegel, zákony dialektiky; moderní filosofické směry
24. Filosofie ve 20. století
Schelling 1
Základním pojmem Schellingovy filosofie je pojem Já 2
Podle Hegela a Goetha se příroda chápe v její vlastní živosti 3
Největším problémem, kterým se Schelling zabývá je lidská svoboda 4
Bernard Bolzano
Tomáš Garrigue Masaryk
Články na hledaný výraz "Filosofie 19. století" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat