Největším problémem, kterým se Schelling zabývá je lidská svoboda. Člověk je tak svobodný, že může až popřít Já, které v sobě nalezne. To je absolutní hranice lidské svobody.
Umění je absolutním vrcholem vývoje svobody člověka, a překračuje k filosofii přírody. Umění má v sobě jednak materiální stránku (tóny, barvy) a zároveň je absolutním vrcholem vývoje lidského ducha, který se projevuje v svobodě. Umění je nejvyšším projevem svobody člověka, ale zároveň má v sobě materiální stránku. Filosofie umění dovršuje filosofii přírody a filosofii ducha. Je to nejsvobodnější hranice svobody ducha.
Filosofie přírody je tezí, filosofie ducha je antitezí, umění se syntézou těchto dvou filosofií.
Co je teda ten Bůh? Když řekneme, že Bůh je jistým splynutím hmotné a duchovní stránky, tak nám to připomíná Spinozu (není nic jiného než bůh, je jenom bůh, bůh je ve všem). Je bůh pouze subjektem? Bůh není čistý subjekt. Bůh je jistou jednotou hmotné a duchovní stránky, ale překračuje je.
Válí se Bůh v hnoji? Je nenávist, sobectví,... Ano. Není možné, když řekneme, že když je Bůh všechno, abychom si vybrali jenom to pozitivní. Všechno je zjevováním Boha. Nemůžeme říct, že to tam nepatří. Paří sem tedy i to negativní.
Je třeba přehodnotit Boha. Člověk nemůže určit co božské je a co není. Nemůžeme určit, co Bohu patří a co mu nepatří. Bůh je všechno, a tak ho musíme přehodnotit. Říká, že sám Bůh je rozpolcen na protiklady, není možné aby v něm nebyly polarity. Bůh je dynamický, proto v něm musí být obsaženo i to negativní i to pozitivní.
Závěrečný problém, který Schelling řeší, je dovysvětlení, co ten Bůh opravdu je. Po roce 1810 Schelling osaměl (nejenom fyzicky ale i duševna), mluví jen sám se sebou, inklinuje k totální mystice (vyvolává v sobě boha). Snaží se odpovědět na otázky, které nemůže zodpovědět.
Jakoby bůh kráčel dopředu.Nejdříve je Bůh sebevědomý (identický, tzn. že to je Bůh), pak se projevuje ve své rozpolcenosti (začíná se skrytě zjevovat v přírodě). Vrcholem rozpolcení je člověk a jeho svoboda. Jako by se v člověku Bůh vrátil opět ke své identitě.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Schelling 1
Základním pojmem Schellingovy filosofie je pojem Já 2
Podle Hegela a Goetha se příroda chápe v její vlastní živosti 3
23. Filosofie v 19. století
28. Německá klasická filosofie
Immanuel Kant
G. W. F. Hegel 1
Každá věc se neustále mění, i když to není vidět 2
Mezi objektivním a absolutním duchem jakoby ubylo materie, proces vymaňování se z negace, přírody 3
14a Přínos německé klasické filosofie, Kant, Hegel, zákony dialektiky; moderní filosofické směry
24. Filosofie ve 20. století
J. G. Fichte 1
Fichte říká, že věc o sobě neexistuje 2
Já a nejá: syntéza 3
Bernard Bolzano
Tomáš Garrigue Masaryk
Články na hledaný výraz "Filosofie 19. století" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat