Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

FILOZOFICKÁ ANTROPOLOGIE + 1 KONKRÉTNÍ VÝKLAD ČLOVĚKA

12) FILOZOFICKÁ ANTROPOLOGIE + 1 KONKRÉTNÍ VÝKLAD ČLOVĚKA
 antropologie filozofická
 vědní obor, jenž se zabývá člověkem jako celkem, snaží se vyložit jeho podstatu, pochopit jeho smysl, nalézt jeho perspektivy. V současnosti staví do popředí zejména problém lidské svobody, nehotovosti, otázku vztahu mezi člověkem a přírodou a přemýšlí o významu jedinečné lidské osoby. Počátky antropologie filosofické lze sledovat až do starověku, jako samostatná filozofická disciplína byla ve 20.st. iniciována zejména M.Schellerem a A.Gehlenem…
 význam: osobně mě zajímá, kdo jsem s cílem lépe porozumět sám sobě, nejsem si lhostejný, vstupujeme do vztahu sami k sobě, chceme si vyjasnit povahu našeho bytí, jde nám o bytí samo – lze tvrdit o věci
 nás a věci odlišují obecné vlastnosti a ještě něco dalšího
 otázka
 já chci porozumět sám sobě. Otázkou si vytváříme vztah k našemu bytí – chceme mu porozumět, pochopit
 to, co nás odlišuje od věci je jiná povaha našeho bytí – my tu pouze neexistujeme, ale vytváříme si k tomu našemu bytí nějaký vztah. (Ne pouhé výskytové bytí věcí.)
 porovnání člověka s jinými živými bytostmi
 člověk není nic moc
 mnohé se člověku nedostává (zrak, sluch, čich, srst)
 navíc nás zatěžuje věnování se tomu, jak zachovat rod, mladé generace závislé na rodičích – to zatěžuje z hlediska vynaložené energie
 člověk si musí zajistit způsoby, strategie…, aby vůbec přežil
 člověk je tím, co sám ze sebe učiní
 Gehlen Arnold (němec) – „Člověk je bytost plná nedostatků“
 Posuzuje člověka s pohledu biologie – charakterizuje nás jako nedostatečně vyvinuté
 Oproti zvířatům máme velmi málo instinktů
 Mezi vnější reakci a výsledné jednání vstupuje formování reakce, máme dlouhé vedení, nereagujeme instinktivně
 Člověk není určen, ale já sám sobě úkolem
 To lidské u nás vzniká když (opustíme sféru biologickou a) začneme budovat náš vlastní způsob existence
 Ve volné přírodě bychom tváří v tvář šelmám vymřeli
 Nedostatky se paradoxně stávají výhodou – schopnost práce, umění jednat (cílená činnost)
 Výhoda fyziologické nedostatečnosti – je schopen se přizpůsobit téměř každému živému
 Člověk není určen ve smyslu biologické determinace, nýbrž je sám sobě úkolem, tedy tím, co ze sebe sami uděláme
 „Člověk už nežije ve světě přirozeném, ale symbolickém. Jazyk, věda, umění – mají symbolickou povahu. Nic člověk neumí poznat bez těchto symbolů. Žijeme uprostřed svých iluzí a fantazií.“

Žádné komentáře:

Okomentovat