12) FILOZOFICKÁ ANTROPOLOGIE + 1 KONKRÉTNÍ VÝKLAD ČLOVĚKA
antropologie filozofická
vědní obor, jenž se zabývá člověkem jako celkem, snaží se vyložit jeho podstatu, pochopit jeho smysl, nalézt jeho perspektivy. V současnosti staví do popředí zejména problém lidské svobody, nehotovosti, otázku vztahu mezi člověkem a přírodou a přemýšlí o významu jedinečné lidské osoby. Počátky antropologie filosofické lze sledovat až do starověku, jako samostatná filozofická disciplína byla ve 20.st. iniciována zejména M.Schellerem a A.Gehlenem…
význam: osobně mě zajímá, kdo jsem s cílem lépe porozumět sám sobě, nejsem si lhostejný, vstupujeme do vztahu sami k sobě, chceme si vyjasnit povahu našeho bytí, jde nám o bytí samo – lze tvrdit o věci
nás a věci odlišují obecné vlastnosti a ještě něco dalšího
otázka
já chci porozumět sám sobě. Otázkou si vytváříme vztah k našemu bytí – chceme mu porozumět, pochopit
to, co nás odlišuje od věci je jiná povaha našeho bytí – my tu pouze neexistujeme, ale vytváříme si k tomu našemu bytí nějaký vztah. (Ne pouhé výskytové bytí věcí.)
porovnání člověka s jinými živými bytostmi
člověk není nic moc
mnohé se člověku nedostává (zrak, sluch, čich, srst)
navíc nás zatěžuje věnování se tomu, jak zachovat rod, mladé generace závislé na rodičích – to zatěžuje z hlediska vynaložené energie
člověk si musí zajistit způsoby, strategie…, aby vůbec přežil
člověk je tím, co sám ze sebe učiní
Gehlen Arnold (němec) – „Člověk je bytost plná nedostatků“
Posuzuje člověka s pohledu biologie – charakterizuje nás jako nedostatečně vyvinuté
Oproti zvířatům máme velmi málo instinktů
Mezi vnější reakci a výsledné jednání vstupuje formování reakce, máme dlouhé vedení, nereagujeme instinktivně
Člověk není určen, ale já sám sobě úkolem
To lidské u nás vzniká když (opustíme sféru biologickou a) začneme budovat náš vlastní způsob existence
Ve volné přírodě bychom tváří v tvář šelmám vymřeli
Nedostatky se paradoxně stávají výhodou – schopnost práce, umění jednat (cílená činnost)
Výhoda fyziologické nedostatečnosti – je schopen se přizpůsobit téměř každému živému
Člověk není určen ve smyslu biologické determinace, nýbrž je sám sobě úkolem, tedy tím, co ze sebe sami uděláme
„Člověk už nežije ve světě přirozeném, ale symbolickém. Jazyk, věda, umění – mají symbolickou povahu. Nic člověk neumí poznat bez těchto symbolů. Žijeme uprostřed svých iluzí a fantazií.“
Žádné komentáře:
Okomentovat