Alberto Moravia (1907 – 1990)

Alberto Moravia (1907 – 1990)
prozaik, dramatik, filmový kritik
Do 2. světové války se proslavil romány existencialistického ladění, jejichž společným rysem je pocit odcizení a neschopnost opravdového vztahu mezi lidmi: např. Lhostejnost, Nuda, Pohrdání, Neposlušnost.
V poválečném období byl ovlivněn neorealismem – obohacuje svou tvorbu tématy z lidového prostředí a náměty válečnými.
román Římanka
román Horalka: Děj románu se odehrává v letech 1943 – 44, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky. Hlavní hrdinka románu římská hokynářka prchá se svou dospívající dcerou před válečným běsněním do chudého horského kraje, Ale ani tam neunikne válečným hrůzám; přijde o všechny úspory, nejbližší přátelé hynou v boji proti Němcům, dcera je znásilněna marockými vojáky z řad postupující americké armády. Hrdinka však dále zápasí o lásku a vzájemné porozumění. Po strastiplném putování se matka s dcerou vracejí do Říma a pokoušejí se o nový život.

Boris Pasternak (1890 – 1960)
básník a prozaik; dostal Nobelovu cenu, ale pod vlivem štvavé sovětské kampaně ji odmítl
proslavil se románem Doktor Živago (Itálie 1957, Rusko 1988): podává obraz pohnutých osudů ruské inteligence v době revolučních převratů, obnažuje stalinské deformace, které vedou až k ničení mravních hodnot i lidských životů. Doktor Jurij Živago k historickému dění zaujímá vztah velmi osobní, hodnotí je z hlediska lidské mravnosti, krutost bělogvardějců odmítá stejně jako teror rudých.
Živago se stal v deseti letech sirotkem, román začíná pohřbem jeho matky. Vystudoval, stal se lékařem, ale věnoval se také literatuře. Oženil se s Toňou, narodil se jim syn. Zanedlouho musel jít do války. V nemocnici, kde léčil, se setkal s Larou, ženou svého spolužáka. Vzniklo mezi nimi citové pouto.
Během občanské války se Živago stal zajatcem partyzánů, u kterých musel pracovat jako lékař. Uprchl odsud do Juratina, kde předtím s rodinou žil, kde se také setkával s Larou. Lara s dcerou odjíždějí k čínským hranicím. Živagova žena Toňa, která si myslela, že je mrtev, odjela do Francie.
Živago odjíždí s Lařiným mužem do Moskvy a získává práci. Zakládá novou rodinu, ale brzy umírá v tramvaji na srdeční infarkt.
Epilog doplňuje Živagův osud vyprávěním dvou jeho přátel, poslední část románu tvoří

Thomas Mann (1875 – 1955)
prozaik a esejista, nositel Nobelovy ceny; stejný osud jako bratr, ale vrátil se do Švýcarska, zemřel v Curychu
psal povídky, novely a romány:
novela Mario a kouzelník je varováním před fašismem. Číšník Mario najde odvahu zastřelit kouzelníka – šarlatána (symbol fašismu), který ponižuje a ničí ostatní.