Pavel Kohout   (1928)
Narozen v Praze, filozofická fakulta, působil jako novinář a v 50. letech obhajoval budování socialismu. V roce 1968 se postavil na stranu reformistů za normalizace nesměl publikovat byl šikanován STB, podepsal Chartu 77. V roce 78 odjel do Rakouska, byl mu znemožněn návrat, tak tam zůstal
básník, prozaik, dramatik, režisér, scenárista a publicista
hra Taková láska (1957): bylo použito formy inscenovaného soudního procesu, retrospekcí je 
                               objasňován tragický příběh studentky Lídy, která spáchala sebevraždu, a 
                               jejího milého Petra, který dával přednost své kariéře. Odsoudit podle 
                               paragrafů nelze nikoho, vina však zůstává v rovině morální a trest v rovině 
                               svědomí každého aktéra.  
hra August August, august (1967): odehrává se v cirkusovém prostředí; hlavním hrdinou je 
                                               zde klaun toužící stát se ředitelem cirkusu, aby mohl drezírovat 
                                               osm bílých lipicánů, což byla výsada ředitele. Všichni ho 
                                               podceňují, stanoví mu tři podmínky pro získání místa ředitele. 
                                               Klaun tomuto cíli zasvětil celý svůj život. Když konečně může 
                                               vystoupit s lipicány, je postavena  mříž kolem manéže, šťastný 
                                               klaun je připraven, hraje ryčná hudba - a na nebohého klauna 
                                               dopadne tygří tělo. Nastane naprostá tma. Hudba umlká, ředitel 
                                               cirkusu se loučí s diváky.
Kohout také adaptoval cizí literární předlohy.
Josef Topol   (1935)
dramatik, prozaik, básník; stal se spoluzakladatelem Divadla Za branou
hra Konec masopustu (1963): zaobírá se nezákladnějšími věcmi, pocity a celkovým nitrem 
                                       člověka, jeho charakterem a jednáním. To vše na pozadí 
    společenského konfliktu, jímž je kolektivizace vesnice. Ludvík Král                 nechce vstoupit do družstva
Žádné komentáře:
Okomentovat