Dalimilova kronika – poč. 14. stol.
– nejstarší česky psaná veršovaná kronika (přístupnost, obliba)
– autor neznámý (název je omyl z 16. st.), nižší šlechtic
– straní nižším vrstvám, proti přívalu němectví hledá spojence v českém sedláku (viz Oldřich a Božena), národní zájem – uvědomělé vlastenectví
– téma: dějiny od nejstarších dob do r. 1314
– forma: prostý vyprávěcí sloh, zajímavost děje, přístupný jazyk
b) Literatura doby Karlovy – 2. pol. 14. st.
rozkvět českého státu (jádro světové říše, styky Prahy s kulturní Evropou)
vznik pražského arcibiskupství (1344), založení pražské univerzity (1348), stavitelské památky (gotika)
literatura latinská: Karel IV. – Vita Caroli (vlastní životopis)
literatura česká (převažuje):
legendy
dvojí styl
zájem o současný život, skutečný svět; srozumitelná,přístupná forma (Legenda o sv. Prokopu)
úsilí o výlučnost, exotičnost; vybroušená náročná forma (Život sv. Kateřiny)
počátky dramatu:
Mastičkář
– zlomek velikonoční hry (latinský podklad)
– námět: 3 Marie jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo
– obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků
– postavy: mastičkář Postrpalk (vzdělaný, zištný) a pomocník Rubín (lidový, výřečný – vychvaluje léky)
– charakteristika jazykem (knižní × hovorový, až vulgární)
– střídání veršů českých a latinských – makaronismy
zábavná próza – rytířská epika, např. Tristram a Izolda, Trójanská kronika
světská lyrika – milostná píseň, např. Dřěvo sě listem odievá, Závišova píseň s přírodními motivy
Žádné komentáře:
Okomentovat