Jan Ámos Komenský (1592–1670)
vedle Jana Husa další osobnost světového významu; představuje spojení reformační tradice s renesančními ideály (pochopení světa a poznání), umění a vědy, víry a poznání
jižní Morava; studium na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici, pak na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu; po návratu učitelem v Přerově, pak ve Fulneku; poslední biskup jednoty bratrské
1628 – odchod do polského Lešna
1640 – pozván do Anglie (založit akademii věd), pak ve Švédsku (učebnice)
1648 – vestfálský mír = konec jeho nadějí na návrat do vlasti Kšaft umírající matky jednoty bratrské = alegorická forma závěti
1650 – v Šarišském Potoku (Uhry)
1654 – v Lešně – při požáru shořel materiál k slovníku Poklad jazyka českého
od r. 1656 v Holandsku (Amsterodam), kde zemřel; pohřben v Naardenu
Dílo:
a) Před odchodem z vlasti:
Labyrint světa a ráj srdce (2 části)
– satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka – vzdělance (= autor)
– průvodci: Všezvěd Všudybud (usiluje poznat svět) a Mámení (přizpůsobuje se nedostatkům)
– prohlížejí všechny stavy a zaměstnání realistický obraz doby, smýšlení a lidí
– ostrá kritika tehdejší společnosti (touha po penězích, podvod, klam, války ap.)
– 2. část – návrat do vlastního srdce a k Bohu (= záchrana)
– názorný, srozumitelný styl, dokonalá forma, jazyk bohatý (synonyma, několikanásobné větné členy), názorný; složitá souvětí, tzv. humanistická perioda (tj. soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí a závětí = jádro výpovědi); vliv latiny
– alegorie – využívá přeneseného významu v rámci celého díla; děj má doslovný a zároveň přenesený význam
Útěšné spisy, např. Listové do nebe (5 fiktivních dopisů chudých Kristovi)
b) Pedagogické práce (”učitel národů”)
spisy teoretické (latinsky):
Velká didaktika (Didactica magna)
zásady moderního vyučování a výchovy (např. vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce; důraz na praxi – učit vědomostem i dovednostem; důraz na tělesnou výchovu; názornost vyučování – postup od známého k neznámému, poznávání přírody; důležitost kázně); spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání: rozdělení výchovy do 4 stupňů po 6 letech na výchovu předškolní, tj. v rodině, pak ve škole obecné, dále latinské (gymnázium) a na univerzitě (doplněno cestováním)
Informatorium školy mateřské (pro matky, výchova v předškolním věku)
spisy praktické – učebnice:
Svět v obrazech (Orbis pictus) – 1. obrázková učebnice na světě, spojení jazykového a věcného vyučování
Brána jazyků otevřená (Janua linguarum reserata) – učebnice latiny
Škola hrou (Schola ludus) – rozvíjí smyslové schopnosti
c) Encyklopedické práce – vševědné (pansofie) – navazuje na Štítného, Blahoslava, Veleslavína
– úsilí shrnout výsledky vědění (7dílný celek) – nedokončeno
– práce na slovníku mateřštiny
– pojednání O poezii české (propaguje časomíru)
– úsilí o poznání světa a o výchovu člověka spojil s úsilím o dorozumění mezi národy, o věčný mír (panharmonie); doufal, že vzdělání povede k sbratření lidstva
Žádné komentáře:
Okomentovat