František Halas ( 1901 – 1949)
básník subjektivní a meditativní poezie, máchovský typ básníka, překladatel
narozen v Brně, vyučen knihkupcem, od r. 1926 redaktorem pražského nakladatelství Orbis
přátelství s J. Mahenem a B. Václavkem
dílo:
básnická, lyrizovaná próza Já se tam vrátím (1939, vyd.1947): kouzelný kraj básníkova mládí (Kunštát na Moravě, Zboněk, Svitávka) – jediná pevná jistota
Jan Zahradníček (1905 – 1960)
básník, překladatel z němčiny (Rilke), publicista, člen katolické skupiny nejdříve byl ovlivněn Březinou, později Rilkem po osvobození odmítl socialismus, v 50. letech byl odsouzen k 13 letům vězení (v době jeho věznění zemřely jeho dvě dcery na otravu houbami), v r. 1960 amnestován, brzy poté umírá Oblíbeným námětem byl zprvu mystický kult smrti, později česká příroda. Jedinou jistotou všeho je pro něho Bůh. Jeho poezie je halasovského ladění (pesimismus).
Dílo:
sb. Pokušení smrti (1930): smrt je pro něho klíčem k pochopení života i jeho přechodných radostí, vše je prosyceno touhou po zániku
sb. Pozdravení slunci (1937): vyznání víry v rodnou zem, její chvála; slunce je symbolem Boha
sb. Pod bičem milostným (1944): milostná poezie pojatá duchovně
sb. Stará země (1946): volá po boji se zbraní v ruce
sb. La Salleta (1947): vyjádřil zde svůj nesouhlas se socialistickými přeměnami, odklon od
katolických pozic vnímá jako tragédii národa.
sb. Čtyři léta (1969): je inspirována vězením, vyšla posmrtně.
próza Pláč koruny svatováclavské reakce na Mnichov.
Žádné komentáře:
Okomentovat