Franz Kafka (1883 – 1924)

Franz Kafka (1883 – 1924)
německy píšící pražský spisovatel židovského původu; narodil se v rodině despotického velkoobchodníka; vystudoval práva a stal se až do svého penzionování v r. 1922 úředníkem pojišťovny
nerozuměl si s otcem, židovskou náboženskou obcí, ztroskotaly tři pokusy o manželství (poslední novinářka a spisovatelka Milena Jesenská)
brzy se ohlásily příznaky TBC, na kterou také zemřel v rakouském léčebném ústavu
Za jeho života vyšlo časopisecky a knižně jen několik povídek, např. Proměna, Topič, Ortel, Rozjímání, Umělec v hladovění, Venkovský lékař.
Rozhodující část jeho děl vyšla až posmrtně zásluhou autorova přítele Maxe Broda (pražský spisovatel, od r. 1939 žil v Tel Avivu), i když Kafka trval na zničení svého díla:
Román Proces: nedokončený; prokurista banky Josef K. je v den svých třicátých narozenin náhle zatčen, aniž mu kdokoli oznámí důvod jeho zatčení. Je však ponechán na svobodě a čas od času je povoláván k vyšetřování, které se odehrává na půdě nějakého činžáku. Soud je anonymní, nezkoumá vinu, protože obžalovaný je vinen v okamžiku, kdy soud obvinění vyřkl. Josef K. pochopil marnost jakékoli obhajoby, proto rezignuje, i když se necítí vinen. V předvečer jeho jednatřicátých narozenin ho dva muži odvádějí z bytu a v opuštěném lomu jej za městem beze slova vysvětlení probodnou. Josef K. umírá „jako pes“.
Román Zámek: odehrává se v neurčené době v nejmenovaném městě. Hlavní hrdina zeměměřič K. se dostává do podzámčí, kam měl přijít na rozkaz ze zámku. Ukáže se ale, že vlastně neměl být povolán a jeho práce je na zámku nepotřebná. K. se snaží spojit se zámkem, ale vůbec se mu to nedaří. V Panském hostinci, kam chodí úředníci ze zámku, se seznámí s číšnicí Frídou, milenkou vysokého úředníka Klamma. K. dostává místo školníka a chce si vzít Frídu, ale nakonec se rozejdou. K. na jeho cestách do zámku doprovázejí pomocníci Artur a Jeremiáš. Jsou však pouze na obtíž. K. posílá na zámek dopisy po Barnabášovi, jenž je údajně zámeckým poslem, a snaží se setkat s úředníkem Klammem, ale vše je marné. Nedostane se ani k němu, ani k zámku.
Kafka v tomto románu opět představil absurdní, neskutečný svět. Hovoří o jeho odlidštění. Postavy v románu jsou jen povrchně vykresleny. Jedinou předností je to, pochází-li někdo ze zámku, popřípadě má-li nějaké styky s tamějšími úředníky. Ti bezmyšlenkovitě plní rozkazy, pracují jako stroje, odkazují se jeden na druhého a přitom se ani neznají.
Dílo je kritikou starorakouského byrokratismu.
Povídka Proměna (1913): Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednoho rána probudil a zjistil, že je proměněn v obludný hmyz. Velmi detailním realistickým líčením autor popisuje marnou Řehořovu snahu vstát a jít do obchodu. Rodina – otec, matka, sestra – se ho po proměně štítí. Styk s Řehořem, který je jim na obtíž, omezují na nejmenší míru, o jídlo se mu stará pouze sestra Markétka. S ubíhajícím časem rodinná nenávist vůči Řehořovi roste, neboť jim vadí jeho stálá přítomnost. Řehoř začíná propadat depresím a začíná se chovat v souladu se svou hmyzí podobou. Lidskou podstatu však neztrácí, nadále je schopen citových prožitků. Když ho zhlédli podnájemníci, dali výpověď. Sestra trvá na tom, že se ho musí rodina zbavit. Řehoř zjistil, že je v pokoji zamčen. Ochabují jeho poslední síly. S dojetím a láskou vzpomíná ještě na své nejbližší a s vědomím, že musí zmizet, tiše umírá. Zprávu o jeho skonu od posluhovačky přijímá rodina s úlevou. Společně po několika měsících vyjíždějí za město a hovoří o nadějných vyhlídkách do budoucnosti, spojených s výměnou bytu. Groteskně hrůzný příběh líčí sugestivním způsobem proces lidského odcizování v rodinném kruhu.