Sinclair Lewis (1885 – 1951)

Sinclair Lewis (1885 – 1951) /sinkler lúis/
prozaik a žurnalista; jako první americký spisovatel dostal Nobelovu cenu (1930)
román Arrowsmith (1947; erousmis): příběh talentovaného vědce potýkajícího se s maloměšťáctvím svého prostředí a s komercializací pronikající do vědeckého výzkumu (medicína).
román Babbitt (1922; bebit): patří k jeho nejlepším dílům; zamířil v něm satirický soud do řad amerického maloměšťáctva.Vypravuje o marné vzpouře obchodníka proti rodinným a společenským konvencím, jíž se dopustí jako vzorný manžel a otec, aby se později pokorně vrátil do otevřené náruče společnosti i rodiny. Babbitt je typem „úspěšného“ amerického občana z doby poválečné prosperity.

John Steinbeck (1902 –1968) /džon stajnbek/
prozaik a dramatik; nositel Nobelovy ceny
Napsal spoustu románů, ve kterých líčí těžké osudy amerických nižších vrstev, ať už na perifériích města či na venkově.
román Pláň Tortilla (1935; tortylja): humorné vyprávění o kalifornských povalečích a ztracencích, kteří po svém vychutnávají život. Autor přesto v nich vidí skupinu lidí, ze kterých vyzařuje láska, vlídnost, radost ze života a také smutek.
Podobné téma jako v předchozím románě se objevilo v novele Na plechárně.
novela O myších a lidech (1937): je o dvou chudácích, kteří při nekonečném putování za prací sní o místě, které by pro ně bylo domovem. Jedním z nich je slabomyslný silák, avšak dobrák Lenda (Lennie) Small. Jakýmsi ochráncem je mu John Milton, který alespoň trochu usměrňuje Lendovu zálibu v hlazení hebkých věci, neboť tato slabost končí většinou tragicky. Novela vrcholí v momentě, kdy manželka šéfova syna, jež obdivuje živočišnou Lendovu sílu a snaží se mu přiblížit, dovolí Lendovi hladit krásné vlasy. Toto smrtící laskání má za následek zlomení vazu ženy. John, který chce uchránit Lendu před lynčováním, vypráví svému příteli naposledy příběh o budoucím štěstí a poté ho zastřelí.
román Hrozny hněvu (1939): Jedná se o kritický sociální román, jehož děj se odehrává v období velké hospodářské krize ve 30. letech v Kalifornii. Rodina Joadova má svou farmu v Oklahomě. V důsledku velkovýroby se však začínají zhoršovat životní podmínky. Přicházejí velká sucha, pozemky jsou zabavovány bankami, a proto jejich obyvatelé hromadně odcházejí do Kalifornie v naději, že se jim bude vést lépe. Takový osud postihl zmíněnou rodinu, které navíc zemřeli babička a dědeček. Nejdříve přicházejí do uprchlického tábora. Chvíli zde musejí zůstat a hledají práci. Práce je však nedostatek a dceru Růžu opouští manžel. Syn Tom zabije šerifa a musí utéci. Rodina hledá dále práci. Při nebezpečné povodni se Růži narodí dítě. Svým mateřským mlékem nakrmí hladovějícího muže, kterého tak zachrání před smrtí. Přestože se rodina rozpadá, zbylí členové rodiny drží pospolu a dodávají si sílu.
V textu se objevují biblické symboly – naděje, víra, hněv, smrt. Hrozny symbolizují nejdříve hojnost, pak právě hněv.