Dílo

Dílo:
První dvě básnické sbírky z 20. let jsou napsány v duchu proletářské poezie:
sb. Město v slzách (1921)
sb. Samá láska ( 1923) - viz proletářská poezie



Po těchto sbírkách přešel k poetismu:
sb. Na vlnách T.S.F. (1925, později vydávaná jako Svatební cesta): radostné opojení celým
světem, reakce na cestu do Francie, uvolnění hravé fantazie
sb. Slavík zpívá špatně (1926): společenský zápas, oslabení spojení s revolucí (předcházela
návštěva SSSR)
sb. Poštovní holub (1929): patrný odklon od Devětsilu a poetismu, máchovský a horovský motiv
plynoucího času

Ve 30. letech se jeho další tvorba vyvíjela svébytně mimo umělecké směry ve stylu čisté lyriky:
sb. Jablko z klína (1933)
sb. Ruce Venušiny (1936)
sb. Jaro, sbohem (1937)
V těchto sbírkách je intimní lyrika, rozpor snu a skutečnosti, vzpomínky na dětství, matku, lásky, krása české krajiny, deziluze z milostného okouzlení i revolučních snů, obraznost a melancholie, vědomí pomíjivosti a nenávratnosti

sb. Zhasněte světla (1938): 1. část – intimní lyrika, 2. část – reakce na Mnichov, výraz naděje
v budoucnost (báseň Píseň rodné zemi)
Období okupace:
sb. Vějíř Boženy Němcové (1940): ke 120. výročí jejího narození, tragika jejího osudu,
vlastenectví
sb. Světlem oděná (1940) a sb. Kamenný most (1944): jsou básnickou oslavou Prahy (symbol
existence národa), památných míst, vzpomínky na mládí

Po roce 1945:
sb. Přílba hlíny (1945, 3 cykly): úmrtí T.G. Masaryka v r. 1937, válečné události, květen 1945,
básníkova reakce na osvobození
sb. Šel malíř chudě do světa (1949): okouzlení českou krajinou, život českých lidí, dětství; sbírka
je inspirována Alšovými kresbami
básnická skladba Píseň o Viktorce (1950): paralela tragického osudu Viktorky a životní tragiky
Němcové; písňová forma; po této sbírce se musel odmlčet
sb. Mamince (1954): motivy dětství, domova, maminky
sb. Chlapec a hvězdy (1956): doprovod Ladových kreseb, vzpomínky na dětství