konec 30 let a okupace:
Koncem r. 1938 se rozešel se surrealisty a dochází k nové orientaci v jeho poezii – vyjádřil své občanské postoje a pevné pouto s rodnou zemí:
sb. Matka naděje (1938): úzkostný vztah k matce (nemoc) je přenesena na úzkost o osud rodné
země, obavy o budoucnost národa
sb. Pět minut za městem (1940): krása Prahy, vědomí národní tradice, odpor k okupaci (báseň
Óda na návrat K. H. Máchy)
po roce 1945:
Píše socialisticky laděnou poezii:
básnický cyklus Historický obraz (1939, 1945): Mnichov, okupace, osvobození
poéma Stalin (1950), Veliký orloj (1949), Zpěv míru (1950): zachycují budovatelské nadšení,
revoluční elán, touhu po míru; ovlivněny dobovým schematismem
sb. Z domoviny (1951), Křídla (1952), Chrpy a města (1955): vztah k rodné zemi, k vesnici
z dětství (báseň Na břehu řeky Svratky)
Divadelní hry:
Milenci z kiosku (1931): poetistický charakter, protiměšťácký tón
Manon Lescaut (1939): volná poetická adaptace Prévostova románu
Tři mušketýři: dramatizace Dumasova románu
Schovávaná na schodech: adaptace Calderónovy hry
Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (1956): varování před zneužitím atomové energie, před
neomezenou mocí a násilím, ideál humanismu a
demokracie
Teoretické práce: např. Moderní básnické směry (1937)
Manifesty poetismu (s Karlem Teigem)
Z mého života (1959): nedokončené paměti
Žádné komentáře:
Okomentovat